Pro ochranu domu je nejdůležitější samotné řešení střechy, její spád a výběr vhodné střešní krytiny. Už při projektování střechy by se však mělo myslet i na výběr a množství vhodných bezpečnostních prvků dle dané klimatické oblasti. Dobrým vodítkem při volbě adekvátní ochrany střechy je tzv. mapa klimatických oblastí. Klimatická oblast je charakterizována sněhovou oblastí a nadmořskou výškou popřípadě i větrovou oblastí. Česká republika se dělí celkem do pěti zón. „ Do 400 m n.m není třeba protisněhová ochrana, v oblastech mezi 600 a 900 m n. m je již třeba instalovat speciální zachytávače a rozrážeče sněhu,“ připomíná obecné pravidlo Štěpán Lášek ze společnosti Lindab, která vyrábí ochranné střešní prvky a střešní krytiny ze švédské pozinkované oceli.
Ve vyšších polohách projektanti budov většinou s větší sněhovou zátěží střech počítají. „ Sněhové zábrany je vhodné umístit především v okapové části, nad balkony a nad vchodem. Ocelové protisněhové rozražeče ve tvaru trojúhelníků je vhodné rozmístit po celé ploše střechy. Ve vysokohorských zátěžových oblastech se pak, jak určují stavební normy, musí na okraj střechy namontovat účinnější zábrany v podobě desky nebo tyčového zátarasu,“ říká Štěpán Lášek.
Především na horách majitelé upřednostňují léty prověřenou falcovanou krytinu PLX z pozinkované oceli, která je hladká, s minimem spojů, takže je nejen odolná, ale zároveň zabraňuje tomu, aby se na ní sníh udržel. „ Hladký povrch krytiny Seamline umožňuje plynulé sjíždění sněhu. Ten pak dlouhodobě nezatěžuje krov, což je důležité zejména u starších objektů,“ vysvětluje Štěpán Lášek.
Jako v případě každé stavby či rekonstrukce, nejvýhodnější je pořizovat ucelený systém, abyste předešli případné nekompatibilitě se střešní krytinou a následnému zatékání. Při nákupu také vždy vyžadujte atest a záruky.