Rodák z Německého Brodu po studiích na pražské stavební průmyslovce pracoval v atelieru prof. Antonína Balšánka a poté, kolem roku 1901, odešel do Darmstadtu, kde působil ve studiu Josefa Marii Olbricha na projektu známé umělecké kolonie. Vedle arch. Emanuela Josefa Margolda byl Králíček zřejmě jediným Čechem, který měl možnost spolupracovat s jedním z čelných představitelů evropské secese. (Opavský rodák Olbrich studoval na vídeňské akademii a mj. působil ve studiu "otce" vídeňské secese Otty Wagnera.) V roce 1930 spáchal Emil Králíček sebevraždu a jeho pozůstalost se nedochovala. Pak se na jeho jméno zcela zapomnělo.

Králíček přitom navrhl desítky domů v Praze, Jičíně, Českém Brodě, Lysé nad Labem, Spálově, chorvatském Splitu nebo Bašce aj. Nejdříve projektoval fasády ve stylu vegetabilní secese ve spolupráci se sochařem prof. Celdou Kloučkem (např. vlastní dům Matěje Blechy na vltavském nábřeží, domy na Senovážném náměstí ad.), poté přešel ke geometrické secesi a moderně (vily Na Zátorce, domy v Karlíně, sokolovna a kostelík v Libni, hotel Zlatá husa, Adamova lékárna, Šupichovy domy na rohu Václavského nám. a Štěpánské ulice ad.). Nejzajímavější je Králíčkovo kubistické období 1912-3. V této době projektoval např. dům v Karmelitské ulici, dům Diamant v ul. Spálené, kubistickou lampu na Jungmannově náměstí (dříve mylně připisovanou V. Hofmanovi), interiér husitské kaple na Žižkově, vilu v Lysé nad Labem v nebo hrobku v Mnichově Hradišti a další stavby a detaily.
Vernisáž výstavy v Galerii J.Fragnera se uskuteční v pondělí 20. prosince, přístupná bude do 13. února 2005.

 

Související stránky: http://www.gjf.cz; http://www.tenzor.cz