Kdyby snad plocha záhonu nedostačovala, zasadím pokusně voňavé rostliny mezi růže. Výsadba snad nebude působit neesteticky a já navíc doufám, že soužití růží s těmito rostlinami bude oboustranně prospěšné. Po celé jaro mohu téměř vše přesazovat a sázet. Výjimkou jsou jen trvalky, které v tomto období kvetou, například konvalinky, kosatce, nebo pivoňky.
Úvahy o květinách způsobily, že jsem málem zapomněla na Allium fistulosum – dvouletou mrazuvzdornou zimní cibuli, která se vysévá od března do dubna. Záhon pro ni mám už dlouho nachystaný. Věřím, že těch pár dní zpoždění nesehraje významnou roli a jemná lahůdková cibulka, která v nati obsahuje dvakrát více vitaminu C než kuchyňská cibule, vzejde.
Na výsev vitálního mangoldu je čas jen asi do poloviny května, ve druhé půlce měsíce najdou na mých záhonech uplatnění také přísady hlíznatého i řapíkatého celeru a podzimního zelí. Oblíbenému ledovému salátu musím ještě místo vytvořit; naštěstí je možné tuto zeleninu vysévat postupně, dokonce i v létě. Pro letní sklizeň však musím zasít letní odrůdu co nejdřív, ledový salát se sklízí přibližně za dva měsíce po výsadbě.
Nepatřím ke šťastlivcům, kteří mají zahradu u domu, a tak se snažím využít všechny možnosti, které mi nabízí balkon a okenní římsy.
Od jara do konce sezony na nich pěstuji především květiny, ale dekorativní je i některá zelenina, pro niž jsou i tato místa jako stvořená. Například taková okrasná kapusta, příbuzná tradiční kapusty a zelí, je čím dál tím populárnější ozdoba, jakmile květiny spálí mráz. Vyšlechtěna byla pro otevřenou růžici listů s výrazně vybarveným středem. Aby však došlo k vybarvování, musí noční teploty poklesnout pod 10 °C. Potom nás výrazná bílá, růžová či červená barva původně nenápadné zelené listové růžice uchvátí. Vysévá se od poloviny května do konce června na zahradu nebo do nádob a její pěstování se shoduje s pěstováním zmíněných zelenin. Až se nám pohled na ni znelíbí, můžeme ji sníst. Vždyť většina okrasných zelenin je jedlá.