Sněženky, tradičně označované za první jarní posly, už mnohde odkvetly a navzdory momentálnímu ochlazení se teď leckterý zahrádkář chytá za hlavu, že, ano, jaro je krásné, nejkrásnější roční období, ale kolik práce ještě musí udělat, než ta pravá sezona vskutku propukne. Za hlavu se chytám i já, jelikož se obávám, že sezona již začala. Tolik jsem se na ni těšila, ale teď jsem zděšená.
![]()
![]()
Nejpozději do konce měsíce sestřihnu staré záhonové růže, předtím, a to ihned od nich odhrnu nakopčenou půdu a okolí rostlin okopám, aby byla dostatečně nakypřená. Keřové růže řežu na dvě až tři očka, pnoucí, které zdobí plot, zkrátím o třetinu, případně o polovinu, abych podpořila jejich větvení. Nůžky a sestřih potřebuje i vřes, který zbavím odkvetlých konců výhonů, a do půdy k němu zapravím dávku rašeliny, tu má rád.
Co bude při takové práci příjemné kromě pohybu na čerstvém vzduchu? Společnost dalších rozkvetlých květin, jako například talovínů, bledulí, krokusů, ladoněk, ladoniček, prvosenek, jaterníků či kosatečků, dokonce i konikleců, k tomu zpěv ptactva a uvolněná mysl. V oblacích se však nesmí můj duch příliš vznášet, ostatně jistojistě mě uzemní záhon s rostlinkami jahodníku. Než je očistím od suchých listů, okopám a záhon zbavím plevelů, uplynou nejméně tři půldny. Protentokrát završím své snažení výsevem petržele, kerblíku a pažitky, kterou si alespoň částečně olemuji záhon, aby vypadal lépe. Kvetoucí pažitka je přece také dekorativní.
![]()
![]()
Poté však rozhodně změním na nějaký den působiště a přemístím se domů, abych si u jiné činnosti narovnala a zase jinak protáhla záda.
Hned loni koncem léta jsem do malých květináčů napíchala řízky anglických muškátů, poté na podzim jsem nařízkovala vzpřímené pelargonie, všechny se vesměs úspěšně ujaly, a tak je v nejbližších dnech hodlám nasázet do květináčů a samozavlažovacích truhlíků, v nichž vydrží po celou sezonu.
Pelargoniím nejlépe vyhovuje vzdušný substrát s převládajícím podílem kvalitní rašeliny. Dříve jsem si ho připravovala sama, ale dnes, kdy je možné zakoupit substrát speciálně pro muškáty namíchaný a navíc obohacený o potřebnou startovací dávku živin, která urychlí jejich zakořenění a počátečná růst, dávám přednost koupi hotového. Podle odborníků na muškáty je optimální počítat na jeden běžný metr truhlíku s pěti většími rostlinami nebo s osmi až deseti kusy mladých.
Co přinejmenším, avšak bezpodmínečně musím ještě udělat? Hned ja to půjde dstranit rostlinám jejich zimní ochranu, zejména těm rašícím, které jsou v tomto období obzvlášť citlivé. Pod chvojím a spadanými listy se chudinky vytahují, deformují, a navíc mohou snadno podlehnout houbovým chorobám, které je ohrožují. To se týká především narcisů a tulipánů, které se už derou za sluncem. Určitě jim také prospěje, když jim nějakým plným tekutým hnojivem přilepším. Mělo by však i pršet, jak se na jaro v našem podnebním pásmu sluší a patří. Rašící rostliny mají značnou spotřebu vody, a to jsem se nezmínila, že si chci letos vysadit nějakou pěknou růži. Měsíc březen je obzvlášť k takové činnosti velmi příznivý. Tudíž potřebuji vodu; pro růži, ale de facto pro celou zahradu.
Nejpozději do konce měsíce sestřihnu staré záhonové růže, předtím, a to ihned od nich odhrnu nakopčenou půdu a okolí rostlin okopám, aby byla dostatečně nakypřená. Keřové růže řežu na dvě až tři očka, pnoucí, které zdobí plot, zkrátím o třetinu, případně o polovinu, abych podpořila jejich větvení. Nůžky a sestřih potřebuje i vřes, který zbavím odkvetlých konců výhonů, a do půdy k němu zapravím dávku rašeliny, tu má rád.
Co bude při takové práci příjemné kromě pohybu na čerstvém vzduchu? Společnost dalších rozkvetlých květin, jako například talovínů, bledulí, krokusů, ladoněk, ladoniček, prvosenek, jaterníků či kosatečků, dokonce i konikleců, k tomu zpěv ptactva a uvolněná mysl. V oblacích se však nesmí můj duch příliš vznášet, ostatně jistojistě mě uzemní záhon s rostlinkami jahodníku. Než je očistím od suchých listů, okopám a záhon zbavím plevelů, uplynou nejméně tři půldny. Protentokrát završím své snažení výsevem petržele, kerblíku a pažitky, kterou si alespoň částečně olemuji záhon, aby vypadal lépe. Kvetoucí pažitka je přece také dekorativní.
Poté však rozhodně změním na nějaký den působiště a přemístím se domů, abych si u jiné činnosti narovnala a zase jinak protáhla záda.
Hned loni koncem léta jsem do malých květináčů napíchala řízky anglických muškátů, poté na podzim jsem nařízkovala vzpřímené pelargonie, všechny se vesměs úspěšně ujaly, a tak je v nejbližších dnech hodlám nasázet do květináčů a samozavlažovacích truhlíků, v nichž vydrží po celou sezonu.
Pelargoniím nejlépe vyhovuje vzdušný substrát s převládajícím podílem kvalitní rašeliny. Dříve jsem si ho připravovala sama, ale dnes, kdy je možné zakoupit substrát speciálně pro muškáty namíchaný a navíc obohacený o potřebnou startovací dávku živin, která urychlí jejich zakořenění a počátečná růst, dávám přednost koupi hotového. Podle odborníků na muškáty je optimální počítat na jeden běžný metr truhlíku s pěti většími rostlinami nebo s osmi až deseti kusy mladých.
