Účelem digestoří je odsávání par a pachů, které vznikají v kuchyni nebo v prostorech neuzavíratelně propojených s kuchyní. U odtahové verze se zkažený vzduch odvádí mimo budovu. Recirkulační verze odsavače zajišťuje přečištění vzduchu a jeho návrat zpět do kuchyně, zde však vlhkost zůstává. Zaměřme se na každý typ zvlášť.
Digestoře s odtahem
Kuchyňské odsavače par s odtahem vzduchu mimo budovu jsou standardně vybaveny z výroby filtrem sloužícím k zachycování tuků a mastnost. Znehodnocený vzduch se odsává v největší míře z místa zdroje vzniku škodlivin (od sporáku) a odvádí se odtahovým potrubím ven z budovy. Vzduch prochází do potrubí přes kovový nebo textilní filtr.Kovové filtry se po zanesení nečistotami umývají v jarové vodě nebo v jiném výrobcem určeném čisticím prostředku. Po umytí se montují zpět do odsavače a plní dále svou funkci. Textilní filtry ze syntetických vláken se musí po znečištění vyměnit. K výměně textilních filtrů a umývání kovových filtrů dochází v době, kdy se jejich účinnost výrazněji snižuje (po usazení určitého množství tuků a nečistot). Může to být podle intenzity vaření 1x za 2 týdny (v restauracích nebo bistrech) nebo také jen 1x za 2 měsíce (v domácnostech). U většiny výrobků musí uživatel občas kontrolovat stav zanesení filtrů. Odsavače par určené pro běžný provoz bývají vybaveny 3-7 vrstvými protitukovými filtry.
Digestoře recirkulační
U recirkulačního provedení odsavače je mimo protitukového filtru osazen ještě navíc filtr uhlíkový. Při průchodu vzduchu přes filtry se snižuje tlak i množství proudícího vzduchu. Tlaková ztráta vzduchu roste s počtem zabudovaných filtrů. Odsavače s větším počtem filtrů se vybavují motorem většího výkonu nebo dvěma motory, které zajišťují řádné odsávání vzduchu i přes větší počet filtrů.Zaměřte se na vzduchový výkon a jeho regulaci
Nejvíce par a pachů vzniká u sporáků při vaření, pečení a smažení. Množství odsávaných par, plynů a pachů závisí především na jejich hodinové produkci a na koncentraci. Proto může být toto množství velmi různé.
Žádná v současné době platná norma nepředepisuje přesné množství vzduchu, které má být odváděno. V praxi je však zavedeno, že minimální výměna vzduchu v kuchyni by měla být cca 10-15 krát za hodinu. Při intenzívním vaření nebo při vzniku mimořádně velkého množství zápachu (smažení cibule apod.) může být intenzita výměny vzduchu v kuchyni i 20 krát za hodinu.
Nejdůležitějším technickým parametrem digestoří je vzduchový výkon. Ten udává množství odsávaného vzduchu za čas (nejčastěji v m3/hod). Odsavače mohou mít svůj maximální vzduchový výkon jen okolo 100 m3/hod nebo také přes 1000 m3/hod. Jde o odsavače v bytových (nájemních) domech nebo v rodinných domcích. U odsavačů ve velkokuchyních se pohybuje výkon v jiných mezích.
Většina odsavačů má některý z různých druhů regulace výkonu, takže výkon určitého odsavače může být v průběhu vaření měněn z několik desítek m3/hod na několik stovek m3/hod.
Dále je dobré zaměřit se samozřejmě na design, rozměry, způsob ovládání regulace výkonu, možnosti výškového nastavení, ale také osvětlení.
Se všemi dotazy vám poradí specialisté z firmy Digestoře Maan.
Se všemi dotazy vám poradí specialisté z firmy Digestoře Maan.