Vše začalo výzvou. Studenti se přihlásili do soutěže zaměřené na stavby z vlnité lepenky. Podmínky určovaly rozměry půdorysu, volbu materiálu a především výběr reálné stavby.
„Měli jsme vytvořit model buď stávajícího mostu, nebo zcela nový návrh mostu, přičemž oba návrhy musely být umístěny v kraji, kde se nachází naše škola, tedy v Moravskoslezském. Inspirovali jsme se novinovým článkem, ve kterém se psalo o špatném stavu dálničního mostu přes řeku Odru poblíž Lhotky (u Ostravy),” vysvětlují studenti a dodávají, že model mostu, který průběžně konzultovali se svým učitelem - stavařem, by mohl být za určitých úprav realizovatelný.
![]()
![]()
„Měli jsme vytvořit model buď stávajícího mostu, nebo zcela nový návrh mostu, přičemž oba návrhy musely být umístěny v kraji, kde se nachází naše škola, tedy v Moravskoslezském. Inspirovali jsme se novinovým článkem, ve kterém se psalo o špatném stavu dálničního mostu přes řeku Odru poblíž Lhotky (u Ostravy),” vysvětlují studenti a dodávají, že model mostu, který průběžně konzultovali se svým učitelem - stavařem, by mohl být za určitých úprav realizovatelný.
Most DNA
Model mostu je vyroben z vlnité lepenky. Půdorysné rozměry dosahují maximálních měr, které byly pro soutěž Stavby z vlnité lepenky povoleny. Most měří 1,5 x 0,5 m a je vysoký kolem 40 cm. Váhu studenti odhadují na 5 kg. Hlavní nosná konstrukce modelu mostu vychází z tvaru šroubovice DNA. „Tvar nás napadl při prohlížení fotek na internetu. Protože jsme nechtěli vytvořit klasický typ mostu (pilířový most, most zavěšený k pylonům), hledali jsme nějaké originální a nezvyklé tvary již postavených mostů. Nejspíše proto nás později napadl tvar šroubovice DNA. Myšlenka, že by se nosný prvek obtáčel kolem samotné mostovky, nám přišla velmi atraktivní,” vysvětlují studenti, jak je napadl Most DNA. Právě vytvoření samotného stočeného prvku bylo na celém modelování to nejtěžší. „Na výrobu jsme kromě lepenky použili měděný drát a také polystyren. Z polystyrenu jsme vytvořili podstavec, který imituje okolní krajinu. Díky tomu je model právě tak lehký,” doplňují.
Model mostu je vyroben z vlnité lepenky. Půdorysné rozměry dosahují maximálních měr, které byly pro soutěž Stavby z vlnité lepenky povoleny. Most měří 1,5 x 0,5 m a je vysoký kolem 40 cm. Váhu studenti odhadují na 5 kg. Hlavní nosná konstrukce modelu mostu vychází z tvaru šroubovice DNA. „Tvar nás napadl při prohlížení fotek na internetu. Protože jsme nechtěli vytvořit klasický typ mostu (pilířový most, most zavěšený k pylonům), hledali jsme nějaké originální a nezvyklé tvary již postavených mostů. Nejspíše proto nás později napadl tvar šroubovice DNA. Myšlenka, že by se nosný prvek obtáčel kolem samotné mostovky, nám přišla velmi atraktivní,” vysvětlují studenti, jak je napadl Most DNA. Právě vytvoření samotného stočeného prvku bylo na celém modelování to nejtěžší. „Na výrobu jsme kromě lepenky použili měděný drát a také polystyren. Z polystyrenu jsme vytvořili podstavec, který imituje okolní krajinu. Díky tomu je model právě tak lehký,” doplňují.
Desítky hodin práce studentům přinesly vítězství
Na modelu mostu Jiří Formánek a Erik Chuděj pracovali ve svém volném čase, přibližně 150 hodin. „Velmi nám pomohlo, že bydlíme na internátu a nemusíme dojíždět do školy. Na modelu jsme pracovali převážně sami. Oporou nám byly konzultace s naším učitelem, díky němuž jsme také pozměnili návrhy mostu do proveditelné podoby,” dodávají. V soutěži Stavby z vlnité lepenky se dvojice studentů dostala až mezi finálovou šestici z České republiky a Slovenska. Za nejdůležitější úspěch však studenti považují absolutní vítězství na Vědecko-odborné konferenci studentů středních škol STAVOKS 2013, díky níž jsou automaticky přijati na VUT v Brně.
Na modelu mostu Jiří Formánek a Erik Chuděj pracovali ve svém volném čase, přibližně 150 hodin. „Velmi nám pomohlo, že bydlíme na internátu a nemusíme dojíždět do školy. Na modelu jsme pracovali převážně sami. Oporou nám byly konzultace s naším učitelem, díky němuž jsme také pozměnili návrhy mostu do proveditelné podoby,” dodávají. V soutěži Stavby z vlnité lepenky se dvojice studentů dostala až mezi finálovou šestici z České republiky a Slovenska. Za nejdůležitější úspěch však studenti považují absolutní vítězství na Vědecko-odborné konferenci studentů středních škol STAVOKS 2013, díky níž jsou automaticky přijati na VUT v Brně.
„Naše budoucí plány jsou momentálně střídmé. Dostudovat SŠ, udělat maturitu a nastoupit na VUT v Brně. V modelování budeme pokračovat podle potřeby. Například teď ve třetím ročníku budeme muset vymodelovat svůj ročníkový projekt,” představují své plány Jiří Formánek a Erik Chuděj.
