Odpověď:
V případě bytu v "osobním" vlastnictví je byt právně i fyzicky vymezen jakožto samostatná nemovitost v katastru nemovitostí. Celý dům, v němž se byt nachází, musí být v takovém případě právně rozdělen na jednotlivé bytové jednotky, které vlastní jednotliví majitelé, a na zbývající společné prostory, které vlastní majitelé jednotlivých bytů podílově. Pokud pak majitel byt např. prodává, je třeba převést vlastnictví na nového vlastníka (byt "přepsat") v katastru nemovitostí. Jelikož byt existuje jakožto samostatná jednotka, je možné jej vyznačením zástavního práva v katastru nemovitostí zastavit bance jakožto zajištění hypotéčního úvěru. Dodejme, že správným pojmem pro uvedenou formu vlastnictví bytu je pouze "vlastnictví" - přívlastek "osobní" je dodnes chybně používán coby relikt z minulosti, kdy bylo vlastnictví osobní a socialistické.
V případě družstevního bytu "majitel družstevního bytu" byt přímo nevlastní, není tedy uveden jakožto jeho majitel v katastru nemovitostí. Jeho byt, resp. celý dům (který obvykle nebývá ani rozdělen na jednotlivé bytové jednotky jako v minulém případě, takže samostatný byt - coby nemovitost, nejde v katastru převádět), vlastní ("v katastru nemovitostí je zapsáno jakožto majitel) bytové družstvo. "Majitel bytu" vlastní pouze družstevní podíl, s nímž je spojeno nájemní právo k bytové jednotce. V případě prodeje družstevního bytu tak družstevník pouze prodává svůj družstevní podíl, z něhož "pramení" nájemní právo k bytu, přičemž se majitel bytu zapsaný v katastru nemovitostí - družstvo - vůbec nemění a nedochází tak k k žádnému
převodu v katastru.
V případě bytu v "osobním" vlastnictví je byt právně i fyzicky vymezen jakožto samostatná nemovitost v katastru nemovitostí. Celý dům, v němž se byt nachází, musí být v takovém případě právně rozdělen na jednotlivé bytové jednotky, které vlastní jednotliví majitelé, a na zbývající společné prostory, které vlastní majitelé jednotlivých bytů podílově. Pokud pak majitel byt např. prodává, je třeba převést vlastnictví na nového vlastníka (byt "přepsat") v katastru nemovitostí. Jelikož byt existuje jakožto samostatná jednotka, je možné jej vyznačením zástavního práva v katastru nemovitostí zastavit bance jakožto zajištění hypotéčního úvěru. Dodejme, že správným pojmem pro uvedenou formu vlastnictví bytu je pouze "vlastnictví" - přívlastek "osobní" je dodnes chybně používán coby relikt z minulosti, kdy bylo vlastnictví osobní a socialistické.
V případě družstevního bytu "majitel družstevního bytu" byt přímo nevlastní, není tedy uveden jakožto jeho majitel v katastru nemovitostí. Jeho byt, resp. celý dům (který obvykle nebývá ani rozdělen na jednotlivé bytové jednotky jako v minulém případě, takže samostatný byt - coby nemovitost, nejde v katastru převádět), vlastní ("v katastru nemovitostí je zapsáno jakožto majitel) bytové družstvo. "Majitel bytu" vlastní pouze družstevní podíl, s nímž je spojeno nájemní právo k bytové jednotce. V případě prodeje družstevního bytu tak družstevník pouze prodává svůj družstevní podíl, z něhož "pramení" nájemní právo k bytu, přičemž se majitel bytu zapsaný v katastru nemovitostí - družstvo - vůbec nemění a nedochází tak k k žádnému
převodu v katastru.