Ke vděčným druhům trvalek kvetoucím i v tomto období patří populární janeby, bohyšky, pestrobarevné hvězdnice, kterým říkáme podzimní astry, jiřiny, třapatky, chryzantémy, slunečnice, rozchodník a vřesy. Také hojně rozšířené topinambury a zlatobýl.
Janeba (Heliopsis), pravděpodobně známější jako sluncovka, je nenáročná vděčná trvalka z čeledi hvězdicovitých, vykvétající uprostřed léta v červenci a srpnu sytě žlutými květy a kvetoucí velmi dlouho, někdy až do prvních mrazíků. Dlouho vydrží i ve váze. Na záhonu netrpí suchem, nepoléhá, ačkoli může být vysoká i víc než jeden metr. Množí se dělením trsu, tedy způsobem, pro který jsou právě v těchto dnech vhodné podmínky. Vysazena ve skupině například se zavinutkou, vysokou okrasnou trávou či jinou vysokou trvalkou vytvoří pěknou partii.
Bohyšky, které známe též jako funkie nebo hosty, jsou populární dekorativní trvalky, u nichž oceňujeme především listy, i když jejich květenství jsou rovněž pěkná. Jedná se o jeden z nejbohatších rostlinných rodů, v němž najdeme kultivary značných rozměrů, ale i velmi malé, které se hodí třeba do skalky. Hosty nejsou náročné, poměrně dobře snášejí slunce i stín, kterému přece jen dávají přednost. Potřebují vlhčí půdu, i když ve stínu budou sušší půdu tolerovat.
Chcete-li si pro příští sezonu na zahradě vytvořit příjemné zákoutí v polostínu nebo stínu, zasaďte tam do propustné hlinité půdy několik kultivarů. Bohyšky se dobře uplatní ve skupinové výsadbě i jako solitéry. Všechny potřebují dostatek živin a občasné přihnojení. Za péči se odvděčí svou dlouhověkostí.
Právě koncem léta, v srpnu a září rozkvétá Hosta plantaginea, pocházející z Číny. Má široce srdčité, světle zelené tenké listy a bílé voňavé květy, které mohou být dlouhé až 10 cm. Hosta fortunei Hyacinthina má rovněž srdčité listy, které jsou zbarvené do šedozelena. Dorůstá přibližně do půlmetrové výšky a zdobí ji světle fialové květy.
Zvonkovité květy vzrůstné bohyšky Hosta nigrescens Krossa Regal můžeme spatřit až ve výšce půldruhého metru, i když sama rostlina, zdobená šedomodrými úzce protáhlými listy, vyrůstá jen 70 cm nad zem.
Aster znamená hvězda. Proto rodu „Aster“ říkají botanici hvězdnice. Astry jsou velmi bohatou rodinou zahradních rostlin, které kvetou od jara do podzimu. Podzimní astry jsou rozšířené v celém severním mírném pásmu, tedy i u nás, kam se pravděpodobně dostaly v 18. století ze Severní Ameriky. Tyto nenáročné a skromné trvalky rozkvétají právě v těchto dnech v barvě bílé, modré, růžové, fialové či červené.
Nejlépe se jim daří na slunci, zejména těm s drsnými listy. Druhy s hladkými listy snášejí i polostín. Nejvyšší mezi podzimními astrami je hvězdnice novoanglická (Aster novae-angliae), která je vysoká až 150 cm. Celá rostlina je drsně chlupatá a rovněž nenáročná. Co potřebuje k životu, je slunce.
Půvab aster ještě více vynikne, když do jejich sousedství vysadíme okrasné trávy. Také společenství žlutě kvetoucích trvalek, např. janeby či rudbekie a bílých, modrých či fialově kvetoucích aster vytvoří barevně krásné uskupení.
V podzimní zahradě se rovněž pěkně vyjímají polštářovité astry (Aster dumosus), vysoké 20–50 cm, které záplavou svých květů a díky osluněnému stanovišti lákají motýly. Podle odrůd kvetou od srpna do října.
Hvězdnice se snadno množí dělením trsu nejlépe na jaře; některé druhy se rozrůstají díky svým oddenkům. Trsy je zapotřebí po několika letech omladit, to znamená ze země vyjmout, rozdělit a vysadit na nové stanoviště, aby se nestalo, že rostliny pokvetou jen po obvodu, nikoli uprostřed.