Vladimir Klein (1950) patří k druhé generaci osobností volné české sklářské tvorby, a byli to právě její zakladatelé, kdo ovlivnili jeho rozhodnutí věnovat se tomuto oboru. Za studií na Střední průmyslové škole sklářské v Kamenickém Šenově, která je nejstarší svého druhu na světě, se upevnil jeho vztah ke sklářství jako řemeslu, už zde měl také příležitost setkat s osobnostmi jako René Roubíček nebo Václav Cígler. Ve studiu pak pokračoval na VŠUP v Praze, kde se stal mj. žákem profesora Stanislava Libenského, dalšího ze světově uznávaných sklářských výtvarníků, který ve svém ateliéru vychoval desítky umělců. Mnozí z nich rovněž uspěli v zahraničí, kde jsou vystavována jejich díla, přednášejí na univerzitách a uměleckých školách. Vladimir Klein získal své první mezinárodní ocenění v roce 1977 v německém Coburgu, později byl oceněn např. také v USA a několikrát v Japonsku, v Institutu sklářského umění v japonské Toyamě rovněž působil čtyři roky jako profesor. S jeho díly se měli možnost seznámit návštěvníci řady světových galerií - kromě řady japonských měst vystavoval v Rakousku, v Německu, v Lucembursku a ve Velké Británii.

Užitková hodnota skla vždycky souvisela s jeho optickými a estetickými vlastnostmi i možnostmi různých technik zpracování, obojí se ale plně zhodnocuje právě od doby, kdy se sklo stalo také materiálem volného tvůrčího vyjádření a kdy mohlo svými specifickými vlastnostmi obohatit výtvarné umění. Bohatou škálu vyjadřovacích prostředků, které sklo nabízí, Vladimir Klein zúročuje v dílech oslovujících diváka magickou hrou světla a barev i čistotou tvarů. Nejpůsobivějšího výsledku dosahuje při tvarování skleněného bloku za studena technikami užívanými v kamenosochařství. Čtyři desítky jeho skleněných plastik naplňují výstavní prostor jedinečnou atmosférou: řemeslná dokonalost, hravost a citlivost, s nimiž Vladimir Klein vytváří svá křehká díla, pročistí oči i mysl návštěvníků.

Vladimir Klein se věnuje i designovému sklu, které je na výstavě zastoupeno asi pětadvaceti exponáty. Mnohé z nich vznikly v době, kdy působil jako vedoucí designér v novoborském Crystalexu.Také tyto tvarově oproštěné vázy, mísy a další užitkové předměty vypovídají o jeho neúnavné snaze vymanit sklo z pout zaběhlých představ a zdůraznit jeho originalitu.

Výstava, kterou pořádá Muzeum města Brna, je třetím pokračováním cyklu prezentace českého autorského skla. Prostor Královské kaple hradu Špilberk hostil už práce Jiří Šuhájka a Jana Exnara, kteří patří, stejně jako Vladimir Klein, k žákům Stanislava Libenského. S dílem umělce a pedagoga Libenského se zde ale můžete setkat po celý rok - okna kaple jsou totiž osazena skleněnými vitrážemi, které vytvořil nedlouho před svou smrtí v roce 2002.