Znamenají nové technologické možnosti, že „divy světa“ se v architektuře a stavebnictví stanou něčím docela obvyklým? Neil Parkyn, který tuto architektonickou procházku patnácti stoletími a napříč světem uspořádal, k tomu v úvodu píše: „Nové materiály samy o sobě nepovedou k novým divům architektury. Tak tomu nikdy nebylo. V minulosti průkopníci inženýrského stavitelství a architektury používali často zcela tradiční a osvědčené materiály, ale spojovali je efektním způsobem. Nyní žijeme ve věku, kdy je technicky proveditelné cokoliv – ale za nějakou cenu. Výškové stavby se mohou tyčit výš, střední oblouky mostů se mohou ještě trochu prodloužit a tunely mohou vést o několik kilometrů dál, ale nakonec jsou tu velmi hmatatelná omezení daná náklady, programem výstavby nebo – což je pravděpodobnější – konečnou užitečností.“
Sedmdesát divů světové architektury
Osmadvacet autorů - odborníků v oboru stavitelství a architektury se podílelo na knize o stavitelských unikátech, která před dvěma lety vyšla v londýnském nakladatelství Thames&Hudson a jejíž český překlad vydalo nedávno Nakladatelství Slovart. Publikace nazvaná Sedmdesát divů světové architektury a stavitelství vypráví slovem i obrazem příběhy objektů hodných přízviska vyhrazeného kdysi jen proslaveným „sedmi“, jejichž sláva přetrvala i zkázu většiny z nich a překročila hranice letopočtu.
Znamenají nové technologické možnosti, že „divy světa“ se v architektuře a stavebnictví stanou něčím docela obvyklým? Neil Parkyn, který tuto architektonickou procházku patnácti stoletími a napříč světem uspořádal, k tomu v úvodu píše: „Nové materiály samy o sobě nepovedou k novým divům architektury. Tak tomu nikdy nebylo. V minulosti průkopníci inženýrského stavitelství a architektury používali často zcela tradiční a osvědčené materiály, ale spojovali je efektním způsobem. Nyní žijeme ve věku, kdy je technicky proveditelné cokoliv – ale za nějakou cenu. Výškové stavby se mohou tyčit výš, střední oblouky mostů se mohou ještě trochu prodloužit a tunely mohou vést o několik kilometrů dál, ale nakonec jsou tu velmi hmatatelná omezení daná náklady, programem výstavby nebo – což je pravděpodobnější – konečnou užitečností.“