Příkladem z nedávné minulosti je sídliště osmipodlažních obytných domů ve Växjö, kde jsou použity dřevěné sendvičové panelové konstrukce na bázi dřeva. Zdánlivě překvapivě se objevuje na špici i Irsko, kde technologie na bázi dřeva zejména u staveb pro bydlení – rodinných domů - převládá. Příznivý vývoj v tomto směru je možno sledovat i u našich nejbližších sousedů v Rakousku a Německu, kde se pro stavby rodinných domů využívá dřevěná sendvičová panelová konstrukce známá jako „Fertighaus“ a domy této konstrukce tvoří na trhu objem v řádu desítek procent. Ze dřeva se ve světě ale nestaví jen rodinné domy. Dřevo jako stavební materiál a hlavní nosný materiál se používá ve stavebnictví při stavbě mostů, administrativních, škol, vícepodlažních obytných domů, kostelů, sportovních hal apod.
Proč v českých zemích přetrvává jistá nedůvěra k dřevěným konstrukcím?
Počátky této nedůvěry můžeme možná hledat již v roce 1689, kdy velký požár zdevastoval Prahu, čehož důsledkem bylo razantní omezení použití dřeva ve stavbách vyhláškou. Ta se následně z Prahy rozšířila na celou českou kotlinu. Ani minulý režim dřevu nepomohl, neboť heslem „Šetřete naše lesy“ došlo až k takovým paradoxům, že například krovy se montovaly z oceli a pokud se dřevo používalo, jednalo se spíše o provizorní stavby. A tak se může stát, že dřevěné schodiště, které mě někdy v roce 1990 překvapilo v čtyřpatrovém činžáku v nedalekém Lipsku, je u nás absolutně nemyslitelné.
Dnes jsou již výhody dřevěných, zejména sendvičových staveb celkem známy. Tyto stavby mají velmi dobré tepelně – izolační vlastnosti, a tím jsou předurčeny pro nízkoenergetické stavby či přímo pro domy pasivní. Další jednoznačnou výhodou je rychlost stavby, které zdicí technologie nikdy nemohou dosáhnout, přičemž i ve stavebnictví platí, že "čas jsou peníze". Dřevostavby jsou šetrnější k životnímu prostředí a šetří neobnovitelné zdroje. Život v dřevěném domě je pocitově velmi příjemný, stěny nechladí, prostor je rovnoměrněji ohřívaný a náběh teploty je velmi rychlý.
Co tedy brání širšímu využití dřeva? Kromě podvědomí lidí ať již laické, ale bohužel mnohdy i odborné veřejnosti je to nedostatek odborníků a zejména legislativa, která se chová k dřevěným konstrukcím přímo macešsky. Požární předpisy jsou v Česku jedny z nejpřísnějších ve vyspělém světě.
Vlastnosti dřevostaveb
Nedůvěřivci se nejčastěji ptají, jak je to se životností dřevostaveb. Je zajímavé, že nikoho nenapadne ptát se na životnost zděného rodinného domu s klasickým krovem. Ale ten je přece také ze dřeva. Praktická životnost dřevostavby je dána především péčí o ni v průběhu jejího používání. Jsou známy tisíce dřevěných staveb, které existují stovky let. Statistická životnost se uvádí dle účelu statistiky 70 až 100 let. Ale pokud byste v takto staré stavbě bez rekonstrukce chtěli žít, zcela jistě by nevyhovovala vašim dnešním požadavkům. Rekonstruovat takovou stavbu by ale určitě stálo více než stavba nová. Navíc jste v takovém případě nuceni přizpůsobovat se stavbě, nikoliv stavba vám. Takže daleko důležitější než fyzická životnost je životnost morální, tedy jak dlouho je schopna stavba uspokojovat nároky na ni kladené. A potom nastane další důležitá otázka, jak ji ekologicky a s co nejnižšími náklady zlikvidovat. A zde se objevuje další výhoda dřevostaveb. I člověk neznalý uzná, že dřevostavba je v tomto směru jednoznačně výhodnější.
Další častou otázkou je hořlavost dřevostavby. Ale dřevostavba musí splňovat stejné požární normy a předpisy, jako stavby z jiných materiálů, takže pokud je správně navržena a postavena, není zde větší nebezpečí než u jiných staveb. Jen takovou malou poznámku na okraj. Málokdo ví, že dřevo má v masivní formě větší požární odolnost než např. ocel. Ještě jste si nevšimli, že z požářiště trčí ohořelé krovy a strop z ocelových „íček“ se propadnul?
A co škůdci, plísně, hlodavci? Pokud je stavba správně navržena a zrealizována, nehrozí ani v tomto směru žádné nebezpečí. Návrhem konstrukce, volbou detailů a dalších materiálů, např. sádrovláknitých desek či desek OSB, které se v sendvičových stavbách používají, volbou lepených profilů tzv. KVH spolu s doplňkovým využitím chemické ochrany (sloužící zejména v první době stabilizace domu po realizaci, než budou v domě ustáleny vlhkostní a teplotní poměry, než si stavba takříkajíc lidově sedne) je stavba dostatečně chráněna.
Lidi se také zajímají o pevnost domu. Mají strach, že jim při silném větru ulétne střecha či sníh ji poboří. Pro stavbu dřevěného domu platí stejná pravidla, jako pro domy jiných konstrukcí. Stavbu je nutno doložit statikou, která prokáže, že je dostatečně nosná. A pokud se podle takto doloženého projektu stavba postaví, nemůže se stát, že by byla uvedenými vlivy poškozena. Samozřejmě za předpokladu, že sníh či vítr podstatně nepřekročí normové hodnoty, které se ale stále zpřísňují. Pokud hovoříme o pevnosti, připomeňme si i všeobecně málo známý fakt, že například dřevo kolmo k vláknům má větší pevnost v tlaku než prostý beton.
Dřevostavbám se také vytýká malá schopnost akumulace. Není zde hmota, která by v zimě shromažďovala teplo a postupně jej potom vydávala a v létě naopak akumulovala chlad, který by v případě horka následně místnosti ochlazoval. Toto však hrálo významnou roli, pokud byla stavba navrhována na přerušovaný způsob vytápění, tedy pevnými palivy bez automatiky. Dnes, když je provoz vytápění automatizován, ztrácí tento požadavek na významu. Naopak je výhodou, že se topí, když je potřeba. Náběh teploty je daleko rychlejší a nedochází k negativním efektům, např. srážení vlhkosti na stěně či sálání chladu ze stěny. Problém letního přehřívání je nutno řešit vhodným užíváním domu. Přes den když jsme v práci, dům uzavřeme (venkovní, vnitřní rolety či žaluzie, závěsy apod.) a večer potom pustíme dovnitř chladnější vzduch. Jiné ale nákladnější řešení je použít např. chladící (v zimně ohřívací) zemní kanál třeba se vzduchotechnikou nebo přímo s rekuperací. Není ani nutno sahat ke klimatizaci.
Jak poznat kvalitního projektanta a dodavatele stavby
Již jsem se zmínil při jiných příležitostech, že kvalita dřevostavby závisí na odborném vyprojektování a správném provedení stavby. A to může být kamenem úrazu. V zemi, kde jsme si stavěli po mnoho desetiletí svá obydlí svépomocí, tato tradice přetrvává a aplikuje se i na dřevostavby. Zde však může způsobit neodbornost rozsáhlé a nevratné škody. Proto by si měl stavebník velice dobře prověřit a rozmyslet, od koho si svůj dům nechá postavit.
Spoustu věcí za nás hlídá stát. Na trh pustí jen certifikované výrobky. Tedy výrobky, které mají prokázány vlastnosti a kvalita je garantovaná zkouškami, výpočty a dohledem, který zaručuje jejich dodržování v průběhu dodávek na trh.
V případě zděného domu postačí sehnat vyučeného zedníka s praxí a živnostenským listem a ten vám z certifikované cihly či tvárnice a z certifikované pytlované malty postaví dům. Jestli použije správnou maltu ke správné cihle, už nemusíte uhlídat.
V případě dřevostavby realizované panelovým systémem je certifikovaným výrobkem celá stěna, takže garance kvality je podstatně vyšší. Základní otázka na případného dodavatele dřevostavby by tedy měla být: „ Máte certifikát vašich výrobků tedy stěn a stropů podle nařízení vlády č.163/2002 Sb.?"
A pokud chcete mít ještě větší jistotu, že za vaše peníze získáte dům – dřevostavbu - v dobré kvalitě, ptejte se dále: "Má váš potenciální dodavatel certifikaci na „Montované domy na bázi dřeva dle Dokumentu národní kvality ADMD"? Co to vlastně znamená? Asociace dodavatelů montovaných domů (ADMD) je nevládní sdružení výrobců a dodavatelů montovaných staveb na bázi dřeva, které vzniklo na podporu stavění ze dřeva a kultivaci trhu. Dokument národní kvality (DNK) obsahuje obecně stanovená pravidla nadstandardní dobrovolné certifikace, která je ale pro členy ADMD povinná . Certifikace dle DNK zpřísňuje podmínky zákonné certifikace (např. častější kontroly) a dále je rozšířena nejen na díly ale i na montáž na stavbě a mimo jiné předepisuje i zkoušky těsnosti domu.
Posledně jmenovaná certifikace je obdobou podobných certifikačních systémů, které známe ze zahraničí, jako je například značka RAL v SRN, kde bez tohoto označení v podstatě nemá firma šanci obstát na trhu. Mezi členy, kteří splnili v současné době certifikaci dle DNK, jsou velké a známé firmy zabývající se panelovými sendvičovými systémy, jako je Atrium, ELK či Haas Fertigbau. Zářnou výjimkou v řadách ADMD je i společnost Avanta Systeme, která staví domy systémem staveništní montáže, nemusí tedy splňovat podmínky státem předepsané certifikace, ale přesto má certifikaci podle DNK.
Jednou z firem, která splnila povinnosti certifikace dle DNK mezi prvními, je společnost MS Haus, která je nevelká, ale vyniká flexibilností nabídky, individuálním přístupem a cenově zajímavou nabídkou. Zaměřuje se na ekonomické jednoduché domy spíše menších výměr s důrazem na nízké pořizovací náklady při přijatelných provozních nákladech. Pro veletrh Dřevostavby 2010 připravuje i nabídku řady „MS Pasiv“ která bude splňovat požadavky na čerpání dotací dle akce “Zelená úsporám“ a poprvé využije speciálních desek zlepšujících klima vnitřního prostoru Fermacell Greenline.