Proti případné kopřivce, kterou mohou vyvolat kyseliny a vonné látky v jahodách obsažené, doporučuje lidová moudrost kombinaci jahod se smetanou či s jinými mléčnými produkty, nebo s medem. Upravit si jahody se šlehačkou není tedy projev zhýralosti, nýbrž prozíravosti. Mimochodem oblíbenou kombinaci jahod se šlehačkou údajně vytvořil mocný kardinál Thomas Wolsey, který působil na dvoře anglického krále Jindřicha VIII., tato dobrota je tedy stará už půl tisíciletí.
Jahoda obsahuje v průměru 85–87 % vody, více než 1 % bílkovin, 6,2 % cukru, kyseliny citronovou, jablečnou, vinnou, salycilovou, vitamin C, provitamin A, vitamin B2 a K, dále například mangan a karoten.
Podle začátku zrání můžeme jednou plodící odrůdy jahodníku rozdělit do šesti skupin: jsou to jahody velmi rané, rané, polorané, polorané až polopozdní, polopozdní a pozdní. Zatím však nikde nebyla vyšlechtěna odrůda odolná proti šedé hnilobě plodů. V teplejších polohách můžeme pěstovat remontantní jahodníky nejen na zahradě, ale i méně obvyklými způsoby třeba na balkoně nebo okenním parapetu, například v květináči, v truhlíku, v zavěšené nádobě apod., kde navíc působí také dekorativně.
První jahodníky vysadil u nás Rudolf Strimpl, správce hospodářského dvora, na začátku 90. let 19. století a brzy nato začal na statku Chlístov v obci Teletín s jejich křížením. Předtím si však nechal poslat z USA sadbu polních jahod, které na cestách po Americe poznal. Pěstování velkoplodých jahod v kraji se rozšířilo a brzy nato vzniklo dlouholeté jahodářské centrum v okolí městečka Neveklov nedaleko Benešova.