Podpora úspor energie v budovách I.

Ilustrační foto: Rigips, s.r.o.

Ilustrační foto: Rigips, s.r.o.

Nedávno se uskutečnilo diskusní setkání věnované budoucnosti tepelných izolací, vývoji spotřeby pěnového polystyrenu (EPS) v ČR a SR, kontrole kvality tepelných izolací a čerpání dotací na obnovu bytového fondu. Pořadatelem akce bylo Sdružení EPS ČR, jehož členy jsou výrobci a odborníci z oblasti EPS působící v ČR a SR. Komentář k současnému stavu podpory energetických úspor v budovách u nás, jehož autorem je Ing. Jiří Šála, CSc., odborník na tepelnou ochranu budov a čestný člen Sdružení, jsme rozdělili do dvou částí, z nichž první vám teď nabízíme.

Stávající domovní fond je největším dostupným tuzemským zdrojem energie – jeho spotřeba se pohybuje okolo 45 % celkové národní spotřeby energií. Že zde jsou značné rezervy je zřejmé i z toho, že patříme mezi země s nejvyšší spotřebou energie na obyvatele.


Zahraniční zkušenosti ukazují, že oblast úspor energie skýtá překvapivě výrazný „zdroj energie“ – hovoří se přitom běžně o 20 % až 30 % z celé současné spotřeby na vytápění. Takové množství energie by tedy nebylo nutné vyrábět. Tato fakta se v zahraničí již delší dobu projevují v cíleném úsilí o úspory energie, v důrazném zaměření pozornosti na tuto oblast. U nás je tato snaha stále v plenkách – teprve v poslední době se to stalo nosným tématem politických diskusí. Možná i proto, že se jedná o příliš obyčejný přístup.


Pokud však tento „zdroj energie“ nevyužíváme, odsuzujeme se k opakovanému budování nových tepláren a elektráren, k zatěžování budoucnosti naší i našich dětí.
Je prokázáno, že snižováním energetické náročnosti budov v ČR lze uspořit nejméně polovinu spotřebované energie na vytápění při souběžném zvýšení tepelné pohody pro uživatele. Tato možnost se týká až 80 % všech užívaných budov.

 
Základem snížení energetické náročnosti budov jsou úpravy jejich stavebního řešení, které se obvykle označují souhrnným pojmem „zateplování budov“.


Zateplování budov patří mezi výjimečné stavební technologie, které jsou velmi přátelské k investorovi. Běžné stavební technologie při provedení stavby nebo její úpravy nepřinášejí investorovi bezprostředně finanční návratnost  - návratnost je zde nepřímá ve vytvoření podmínek pro podnikatelský záměr.

 
Zateplování budov se liší. Patří k malé skupině stavebních technologií, které jsou přímo finančně návratné. Je to samozřejmě tím, že zateplování budov vede k úsporám energie na vytápění. A s rostoucí cenou energie se doba investiční návratnosti zkracuje.

 
Není nic lepšího, než investovat do energeticky úsporných stavebních úprav v době, kdy jsou stavební materiály a výrobky relativně levné a trh stavebních prací není přeplněný ani příliš drahý. Za nízkou cenu tak získáme trvalý zdroj úspor energie. Příjemné na tom je, že se tyto úspory výrazněji projeví při očekávaném nárůstu cen energie. Jistě přitom není zanedbatelné, že tyto úspory narůstají v době naší snížené ekonomické činnosti v důchodovém věku. Proto lze zateplování budov označit za nejlepší způsob důchodového pojištění.


Tato technologie pomáhá často při řešení bytové krize. Umožňuje upravit rekreační stavby na trvale a úsporně obyvatelné, což uvolní původně užívané byty - obvykle ve prospěch dětí.

 
Zateplování budov je také jedním ze základních zdrojů možného snižování emisí. Obvykle je to efektivnější činnost, než dosud prosazované zajišťování náhrady klasických zdrojů energie zdroji obnovitelnými. Avšak i pro obnovitelné zdroje energie, pokud je chceme využít na vytápění,  je zateplování budov nutnou počáteční podmínkou – to se však ke škodě investora často zanedbává.

 
Možnosti úspor energie zateplením budov však stále nejsou dostatečně využity. Přes nesporný nárůst zateplování budov v posledních letech nadále zůstáváme pozadu v rozsahu zateplování budov oproti sousedním zemím. Jsme snad hloupější, než naši sousedé? Doufám, že ne - snad jsme jen trochu váhavější. A pro to váhání máme i řadu důvodů, zejména v podmínkách, které oproti sousedům při zateplování budov máme.

 
Podporu úsporám energie lze přitom zajistit ve třech oblastech – ve vytvoření ekonomického prostředí motivujícího k úsporám energií, v dotacích vázaných na úspory energie a v neposlední řadě ve vytváření společenského prostředí pro úsporné chování.

Ekonomická motivace k úsporám energie v budovách je nedostatečná


Stále se u nás nedaří prosadit motivační systém jednoduchých opatření státu k plošné podpoře úspor energie, známý ze zahraničí, kde se osvědčilo například:


• Možnost navýšení nájemného o cenu uspořené energie. Pro občana je přitom ekonomicky neutrální navýšení o celou hodnotu úspory energie, kdy součet platby nájemného a za energii se nemění. Dosavadní stav v nájemním bydlení jde přímo proti investování do snižování energetické náročnosti budov. Je nemotivující, když jako investor budu vynakládat prostředky na energeticky úsporné úpravy a účinek mého snažení sebere někdo jiný, kdo se na tom nepodílí.


• Daňové zvýhodnění snižování energetické náročnosti budov. V zahraničí se osvědčila forma možnosti taxativního uplatnění nákladů na zateplení mezi přímé výdaje. V současnosti se u nás tyto výdaje daňově postupně odepisují s nejdelší možnou dobou odpisů, což jde opět výrazně proti žádoucí motivaci. Nechuť k této úpravě daní se zdůvodňuje potřebou vybrat daně. Jedná se o chybný argument – opět s odvoláním na zahraniční zkušenosti lze prokázat, že se objem vybraných daní naopak zvýší v důsledku zvýšené činnosti v oblasti zateplování (daně z materiálů i pracovní činnosti). Jednoznačně příznivým souběžným důsledkem je snížená nezaměstnanost, která vede ke sníženému objemu čerpání státních výdajů z daní již vybraných. Je třeba připomenout fakt, že při jeden pracovník ve stavební výrobě dává práci nejméně dvěma dalším lidem v souvisejících oblastech. Zároveň se přitom zapomíná na synergický efekt zvýšené zaměstnanosti. Řeči o nesystémovosti jsou v tomto ohledu falešné – které jiné prováděné daňové úpravy mají šanci na stejně vysokou objektivní úroveň státní preference?

 
• Nižší daň z přidané hodnoty u výrobků a činností přímo zajišťujících snižování energetické náročnosti budov je dalším opatřením, které pomohlo v zahraničí nastartovat plošný zájem o uplatnění úsporných opatření. Zdůvodnění je obdobné jako u předchozího opatření.

 

• Vytvoření tlaku na nové produkty komerčních bank, zaměřené na snižování energetické náročnosti budov. Jedná se například o možnost mírné bonifikace takto cíleného čerpání stavebního spoření, nebo jen prosté vytvoření programů stavebního spoření zaměřených na zateplování budov. I pro banky je výhodné, když se peníze ze stavebního spoření rychle, účelně a návratně investují. V současné době již řada vhodných bankovních produktů existuje, chybí však jejich výraznější informační podpora.


• Motivující je i úprava vyhláškové ceny nemovitosti v závislosti na nízké či vysoké energetickou náročností budovy. Tento nástroj je velmi účinný, umožňuje investovat do snížení energetické náročnosti budovy i tomu, kdo chce v budoucnu nemovitost prodat. Dosavadní jednotná vyhlášková cena se v tomto ohledu zbytečně odchyluje od tržního ohodnocení. Vedlejším produktem oceňování nemovitostí s vlivem energetické (provozní) náročnosti je vytváření a shromažďování energetických průkazů budov. Podporou v tomto směru bude nový zákon o hospodaření energií

.
• Výsostně podporující by bylo výslovné zařazení nízké energetické náročnosti budov mezi nejvýznamnější sledovaná opatření v rámci národního programu hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů. Zdá se, že tato možnost bude využita – nasvědčuje tomu programové prohlášení nové vlády, které tuto oblast konkrétně zmiňuje.


• Důležitá je opomíjená skutečnost, že snížení energetické náročnosti budovy je nutnou podmínkou pro efektivní a racionální využití obnovitelných zdrojů na vytápění. Při podpoře využití obnovitelných zdrojů tepla by tedy mělo být samozřejmou podmínkou pro tyto aplikace zajištění nízké energetické náročnosti budov. Jinými slovy – obecně není výhodné využívat obnovitelné zdroje na vytápění budov tam, kde nejsou provedena komplexní opatření ke snížení spotřeby energie na vytápění. Například využití solární energie má významný smysl pouze u budov, které jsou stavebně-energeticky v pořádku. V opačném případě se jedná spíše o příklad nevhodného investování.

 
Z tohoto neúplného výčtu je zřejmé, že většina z uvedených opatření je pouze legislativního a organizačního charakteru, s minimální zátěží pro státní rozpočet. Dokonce lze hovořit o přínosech při zvýšení státního rozpočtu v oblasti příjmové a při jeho snížení v oblasti výdajové.

 

Dotace vázané na úspory energie v budovách – zůstalo u dobrého nakročení 
Zhruba deset let stát podporuje úspory energie v budovách formou výběrových dotací.


Nejprve byl hlavním nositelem této aktivity část A „Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů“ (nově program EFEKT 2007), zajišťovaná Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR prostřednictvím České energetické agentury ČR. Program sehrál ve své době velmi důležitou roli při pomoci zajímavým aktivitám v této oblasti a ve shromáždění průkazných údajů o reálných možnostech úspor energií v budovách v podmínkách ČR. S klesajícím objemem finančních prostředků však tento program ztratil hodně na své přitažlivosti – šance na výběr je zde stále nižší, přitom podmínky pro soutěž o dotaci se rok od roku zpřísňují. Podrobnosti lze aktuálně nalézt na internetové stránce MPO ČR www.mpo.cz  v oddílu energetika a suroviny, popř. na hlavní straně ČEA ČR www.ceacr.cz.


V současné době se těžiště výběrové podpory přesunulo na program PANEL Státního fondu rozvoje bydlení, kde je však podpora kromě vlastních podmínek výběru ještě zúžena na vybrané domy hromadné výstavby nedávné minulosti. Podrobnosti jsou uvedeny na internetové stránce Českomoravské záruční a rozvojové banky www.cmzrb.cz v oddílu podpora bydlení.

 
Tyto programy byly a jsou dobrým nakročením. Pomohly nastartovat zájem o uvedenou problematiku a byly zejména v počátcích velmi důležité. Pro potřebné masivní zajištění úspor energie v budovách však nestačí.

 
V zahraničí se však osvědčila plošná nároková státní podpora úspor energie, při které lze po prokázání úspor energie v důsledku investiční aktivity získat státní podporu formou buď přímé dotace, nebo formou procentních bodů při snížení úroků z úvěru, někdy i formou státní záruky při komerčních půjčkách (obdobně jako v programu PANEL). Podstatný rozdíl je v tom, že výše podpory se odvíjí od prokázané výše úspory energie, jakož i nárok na tuto zpětnou nárokovou podporu.

 
Podpora v této oblasti se státu nevrátí okamžitě, ale je to investice do netradičního „zdroje energie“, který se každoročně sám obnovuje, který nevytváří zplodiny a který snižuje naši závislost na zahraničních dodávkách energií. V tomto smyslu je to investice dosud nedoceněná.


Tyto podpory by měly doprovázet a podpořit zákonné povinnosti v oblasti úspor energií v budovách.  V současné době je to obzvlášť aktuální s nově platnou změnou zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií (úplné znění v zákoně č. 406/2006 Sb.), kterou se zavádí realizační požadavky na snižování energetické náročnosti budov, nových i stávajících.

 

(Konec 1. části)

20.03.2007 | Ing. Jiří Šála, CSc.

BYDLENÍ.CZ doporučuje

  • ROCKWOOL, a.s.

    ROCKWOOL, a.s. patří do Skupiny ROCKWOOL – předního světového výrobce kamenné minerální vlny – dodavatele výrobků a systémových řešení, které vedou k zvýšení energetické účinnosti, požární odolnosti a zlepšení akustiky stavebních objektů. Kamenná vlna je přírodním materiálem, je recyklovatelná a šetrná k přírodě

  • XELLA CZ | YTONG

    Výrobce inovativního a ekologického stavebního materiálu, který v Česku patří mezi zavedené značky. Pod značkou YTONG vyrábí společnost Xella CZ pórobetonové tvárnice (obvodové stěny, příčky, překlady, obezdívky atd.), jež jsou vhodné pro stavbu rodinných domů a bytů, nebo jejich rekonstrukce.

  • LB Cemix, s.r.o.

    Společnost LB Cemix patří mezi přední výrobce stavebních hmot a je dodavatelem špičkových zateplovacích systémů Cemix THERM s evropskou kvalitou. Široký sortiment fasádních materiálů nabízí nepřeberné množství různých variant realizace fasády. Značka Cemix je známá nejen v České republice, ale i v rámci středoevropského trhu.

  • IZOLTECH s.r.o. - technické izolace a zateplení budov

    Prodej, konzultace a realizace v oborech stavebních izolací a zateplení budov (fasádní zateplovací systémy, izolace staveb a rozvodů topení, sanity a klimatizací)


BYDLENI.CZ Internetový magazín o bydlení a životním stylu. Byty a reality. Katalog firem, produktů a služeb.

REDAKCE BYDLENI.CZ: Kotlářská 5, 602 00 Brno; tel.: 532 154 444; info@bydleni.cz
Provozovatel serveru: ABSTRACT s.r.o.; Kotlářská 5, 602 00 Brno; info@abstract.cz; Tel.: 532 154 444