Před pár lety jsem si povídal s tehdejším slovinským velvyslancem v Praze Damjanem Prelovšekem o Jože Plečnikovi a jeho zemi. Před pár dny mi přišel povyprávět o svém setkání se světoznámým architektem (mimo jiné spolutvůrcem města Brasília) Oscarem Niemayerem, který se 15. prosince 2007 dožívá sta let.
Je těžké se k Niemayerovi dostat?
Samozřejmě. Vždyť je jedním z posledních žijících velkých architektů. Je to legenda 20. století! Seznámila mě s ním přítelkyně, která pracuje na českém velvyslanectví v Brazílii. S Niemayerem jsme se setkali v Riu de Janeiro v jednom věžáku poblíž Copacabany, kde má v posledním patře, kam už nejede výtah, ateliér. Hned, jak jsme si podali ruce, mi ale hlásil, že ten dům neprojektoval. Je zajímavé, že ateliér má sice velký, ale jeho místnost je malinká a bez oken.
Chcete říct, že ještě ve sto letech pracuje?
Přichází kolem deváté hodiny a je v práci do šesti do večera. Nejdřív všechno vymyslí a pak nakreslí tužkou skicu. Vůbec nepoužívá počítač. Inspiruje se přírodou. Na zdi před sebou má velkou černobílou fotku, na níž jsou tři ležící nahé ženy, které vypadají z dálky jako krajina. Jeho projekty vycházejí z přírody, zatímco naopak funkcionalisté měli na paměti v první řadě funkčnost. Všechno to, co projektuje, je drahé, protože jde o nestandardní věci, které jsou často kulaté. Až beton mu umožnil navrhovat tvary jako u soch. Předtím bylo všechno rovné. Jeho návrhy jsou spíš sochy než architektura.
Jak vůbec chápe architekturu?
Říkal, že důležitější než architektura je, jak člověk žije, a že on se snaží, aby se všem žilo líp. Jedním z lidí, kteří podle něj mohou spasit svět, je jeho kamarád Fidel Castro. Niemayer je zarytý komunista. Dělal jsem si z něj legraci, protože mezi jeho nejlepší stavby patří kostely. Mimochodem, s Castrem se zná už dlouho, byl za ním na Kubě a dostal od něj medaili. Niemayer měl vždycky blízko také k brazilským levicovým prezidentům. Jeho kamarádem byl Juscelino Kubitschek, i současný brazilský prezident Lula da Silva. Když se dostala v roce 1964 v Brazílii k moci vojenská junta, emigroval do Francie, kde samozřejmě vyprojektoval budovu Komunistické strany Francie (úsměv).
Jak ho vnímají Brazilci?
Je to jejich národní hrdina. Ve městě Brasília už má dokonce svůj památník. Zatím je tam malá expozice, fotografie, knihy…
Jak se Niemayer díval na francouzského architekta Le Corbusiera?
Spolupracovali na projektu budovy pro Ministerstvo vzdělání a zdraví v Riu de Janeiro, která je považována za první moderní stavbu v Brazílii. Niemayer se od něj hodně učil, ale když jsem se ho na něj zeptal, říkal, že měl sice ohromnou fantazii, byl velkým umělcem, ale malým člověkem. Neměli se rádi. Myslím, že to začalo tím, když Corbusier o pár let později projektoval francouzskou ambasádu a navrhl čtyřpatrovou budovu. Niemayer to komentoval slovy: Tady jsem pánem já a Corbusier si tu nemůže dovolit, co chce!
Kde Niemayer bydlí?
V Riu de Janeiro ve vile, kterou si sám navrhl. Je velice krásná a na komunistu až moc velká (úsměv). Brazílie je podivná země s velkými sociálními rozdíly. Je tam spousta chudých lidí, a na druhé straně i řada hodně bohatých.
Paradoxem je, že Niemayer vlastně bojuje proti třídě, jejíž je součástí…
Máte pravdu (smích).
Jak došlo k jeho práci na městě Brasília?
Vybudovat Brasílii se rozhodli Brazilci už koncem 19. století, ale záměr dotáhl do konce až v roce 1956 prezident Kubitschek. Dnes tam má mauzoleum. Pro zajímavost – jeho maminka byla učitelka a pocházela z Čech. Brazilci je Kubitschek považován za zakladatele moderního státu. A pokud jde o Brasílii – soutěž na novou metropoli vyhrál Lúcio Costa, který přizval do funkce hlavního architekta Niemayera, a ten navrhl většinu důležitých budov. Costa byl převážně urbanista.
V tištěné Xantypě se ještě dočtete:
- jak se v Brasílii bydlí
- o palácích bez oken