V roce 1554 prý byla otevřena první kavárna v Cařihradu, v roce 1647 v Benátkách, brzy nato v Oxfordu, Londýně a Paříži. V roce 1685 vznikla první kavárna ve Vídni a protože odtud je jen kousek do Brna, bylo to právě Brno, kde roku 1702 otevřel pokřtěný Turek Ahmet první kavárnu v českých zemích. V Praze byla první kavárna zřízena až roku 1714, bylo to však mnohem dřív než v Berlíně, kde poprvé zasedli hosté ke kavárenským stolkům v roce 1721.
Záměrem připomenout alespoň něco málo z této významné éry brněnského kavárenství byli vedeni autoři lehce nostalgicky laděné výstavy nazvané Zmizelý svět brněnských kaváren, kterou je ve dnech 20.2. - 20.4.2008 možno navštívit v Muzeu města Brna na Špilberku. Obrazový materiál, který se podařilo shromáždit, je uspořádán do několika tematických okruhů a zachycuje podobu pozoruhodných staveb i interiérů spjatých se jmény významných majitelů jako byli např. Vavřinec Padowetz, Anton Neuhauser, Anton Spranz, Otto Biber nebo Antonín Moravec, ale také se jmény vynikajících architektů, kteří vytvářeli jedinečnou tvář meziválečného Brna jako např. Jindřich Kumpošt, Miroslav Kopřiva, Arnošt Wiesner nebo Bohuslav Fuks.
Výstava návštěvníkům nepřipomene jen budovy a interiéry, ale i postupné proměny společenského klimatu, které způsobily nejen zkázu řady cenných staveb, ale i fakt, že vznešená i méně vznešená kavárenská zařízení v životě města ztratila na svém někdejším významu. Neopakovatelná atmosféra kaváren jako Esplanade, Savoy, Bellevue, Opery, Národní kavárny hotelu Slavia nebo kavárny v Zemském domě je nenávratně pryč a replika Zemanovy kavárny, jejíž originál byl zbourán před padesáti lety, je spíš smutnou připomínkou nemožnosti ji znovu evokovat.
Nakolik podobným vývojem během 20. století prošly kavárny pražské, ukáže prostřednictvím obrazových dokumentů i dobových předmětů připravovaná výstava v Muzeu hlavního města Prahy.