Ačkoli i dříve se do urbánních sídel koncentrovaly významné události, poprvé v dějinách je město univerzálním většinovým živlem naší existence. Co o tomto živlu víme? Umíme v něm jednat? Slovy klasika by mělo stačit vytyčení základních principů jeho chování, abychom byli s to jej zkrotit jako divoké zvíře. Tak jednoduché to ale není. Řekneme-li naproti tomu, že město je složitý systém, je to víc než pouhá trivialita. V tomto výroku je obsaženo, že jde o prostředí dynamické a vyvíjející se v čase, že je otevřené vpádům nových, principiálně nepředvídatelných událostí, že nemá jedno řídicí centrum, nýbrž se spíše vzájemným působením mnoha svých aktérů organizuje samo, a konečně že na něj nejsou výluční experti. Přesto město nepředstavuje neuchopitelný chaos a je rozumnou ambicí architektů, urbanistů, geografů, sociologů, ekonomů, ale i třeba fyziků, ekologů či literátů se jím ze své perspektivy zabývat. Škoda jen, že se tyto pohledy málokdy potkávají. Proto je jedním ze smyslů letošního třetího čísla časopisu ERA 21 poskytnout platformu pro různé oborové linie, a nabídnout tak možná o něco barevnější obraz.
Město a složitost
Editorial časopisu ERA 21
V roce 1994 končí Rem Koolhaas svůj esej Co se vlastně stalo s urbanismem? proklamativním výrokem: „Město je více než kdy jindy vším, co máme “. O desetiletí později se tato věta náhle přiblížila skutečnosti a stalo se oblíbeným klišé opakovat, že od nynějška již více než polovina obyvatel na této planetě žije ve městech.
