Tak docela neznámá není konzumace květů ani u nás - pampeliškový med či víno zná každý, mnoho květin se používá do čajů. A nezapomeňme, že květák a brokolice jsou prostě jen dosud nerozkvetlé květy. Z květin pocházejí i některá běžně používaná koření: Hřebíček je vlastně sušené nerozvinuté poupě zvláštního keře, vanilka se získává z lusků popínavé orchideje, která roste v tropech. Prastaré koření jedinečné chuti, kterému u nás říkáme šafrán, je ze sušených blizen květů šafránu. Údajně je zapotřebí více než 50 tisíc těchto blizen k získání 100 gramů žlutého šafránu.

 

Kuchař anglického krále Karla II. prý vyráběl skvělé cukrovinky z drcených fialek a květů čekanky, lístky z květů karafiátu patří prý zase k ingrediencím, díky kterým se proslavil likér vyráběný mnichy v Chartreuse. K jídlu se hodí celá okvětí či okvětní lístky mnoha rostlin a nikoli jen jako sušené přísady. Odborníci však zdůrazňují: pro alergiky květinové menu příliš vhodné není. Nepokoušejte se také konzumovat květiny, které byly pěstovány s použitím zdraví škodlivých hnojiv, omezte se na vlastní nebo důvěryhodné zdroje.

Zajímá vás, jakou chuť můžete od jedlých květin očekávat? Pochoutkou jsou květy lichořeřišnice, mají mírně pálivou chuť. Poupata lze nakládat stejně jako kapary, jsou prý k nerozeznání a přijdou mnohem levněji. Lichořešnici můžete spořádat celou, stejně jako macešku, která se na pokrmech krásně vyjímá a má jemnou, sladce mátovou chuť. Ozdobou svátečního stolu může být i tulipán, jeho kalich lze například plnit různými saláty. Sám chutná sladce jako mladý hrášek. K plnění jsou vhodné i květy cuket a dýní. Fialky, růže a levandule jsou jemně aromatické a lehce nasládlé – hodí se do salátů, ale také do moučníků. Mírně sladkou chuť má překrásná gardénie i primulka. Chryzantémy, jejichž okvětní lístky se dávají v Číně do polévek jako symbol radostné budoucnosti, jsou naopak lehce nahořklé, fuchsie nakyslá. Z květů yuky jsou jedlé jen okvětní lístky, ale mají prý velmi svěží příchuť. S pelargóniemi raději neexperimentujte, k jídlu jsou jen některé druhy, příchutě mají od citrónové až po mátovou. Karafiát má ojedinělé, pikantní aroma. Lehce nahořklé, ještě neotevřené květy slunečnice se mohou dusit jako artyčoky. K lahůdkám patří květy jabloní a pěstujete-li pažitku, nemusíte se při její konzumaci omezit jen na chutné stonky, stejně dobrý je i květ. Mladá poupata pampelišek by, smažená na másle, měla chutnat jako houby.

V různých kuchařkách mezinárodní kuchyně můžete narazit na další květinové pochoutky. Vynikající je prý např. pizza s cuketou, pórkem a sýrem posypaná lichořeřišnicí, k lahůdkám má patřit kuřecí nádivka z poupat klívie a žampionů. K sváteční jarní náladě se ovšem nejlépe hodí polévka z pampelišek, jejíž přípravu vám na závěr této květinové exkurze prozradíme.

 

Polévka z pampelišek

 

Potřebovat budete asi 1 l vody, plnou hrst mladých pampeliškových listů, l oloupanou a pokrájenou cibuli, 2 polévkové lžíce másla, 150 ml smetany ke šlehání, 2 žloutky, sůl, pepř a okvětní lístky pampelišek na ozdobení.

Na dně nádoby, ve které chcete polévku připravit, poduste cibuli v másle. (Dbejte, aby nezhnědla). Pak přidejte pampeliškové listy, zalijte vodou, okořeňte a přiveďte k varu. Zatím ušlehejte žloutky se smetanou a když se lístky pampelišek rozvaří, polévku na chvíli odstavte. Pak do ní opatrně za stálého míchání vlejte smetanu se žloutky. Na velmi mírném ohni pak stejně opatrně zahřívejte a míchejte, dokud polévka nezhoustne. Má mít hladkou krémovou konzistenci. Nakonec přidejte květy pampelišek a můžete podávat.