Ficus elastica (fíkovník pryžodárný) a Ficus lyrata, ke kterým se řadí i poměrně skromná a pěkná interiérová rostlina, jež je tolerantní k nedostatku světla i vody, a to Ficus binnendijkii, jsou oblíbené i díky svým krásným listům.
Pryžodárný fíkovník Ficus elastica „Robusta“ je snad nejrozšířenější, vždyť ho pěstovaly většinou v obývacích pokojích jako solitéry naše pra-, prababičky. Tato vděčná dekorativní rostlina, která dorůstá do značné výšky, nepůsobí však ani v moderním interiéru staromódně, jen představy o starých a dávných časech evokuje. Na první pohled zaujmou její velké lesklé tmavě zelené listy. Má-li jen trochu příznivé podmínky, roste rychle a může dorůst do značné výšky. Při správné péči vyroste fíkus každoročně asi o 50 centimetrů. Pravda, jeho tvar již není tak pěkný, proto se doporučuje pravidelně, nejlépe na jaře každé dva roky, jej sestříhávat. Uříznutím vrcholku přimějeme fíkus, aby se pěkně rozvětvil. Z paždí jeho listů vyrostou nové výhonky.
Odrůdy se strakatými listy jsou na světlo náročnější. Je to například poměrně rozšířený Ficus elastica „Variegata“, jehož listy jsou bíle skvrnité, skvrny různých barev – zelené, bílé, krémové či šedé má odrůda „Doesceri“. Protože plocha listů všech fíkusů je poměrně velká, je pochopitelné, že potřebují i dostatek vody. Na její nedostatek odpoví svěšením listů, na její nadbytek, zejména v zimě, reagují tak, že jejich listy zežloutnou a opadnou. Tyto tradiční pokojovky mají rády jedenkrát za týden přihnojení; v místnosti se stálou teplotou, která by neměla klesnout pod 16°C, rostou nejlépe a vydrží mnoho let.
Ficus elastica si můžeme namnožit z částí původní rostliny, nejlépe z vrcholových nebo stonkových řízků, které získáme při seřezávání. Vrcholový řízek má mít dva až pět listů, stonkový má mít jeden list s úžlabním pupenem. Po odříznutí roní řízky mléčnou šťávu, kterou zastavíme tím, že odříznutý kus namočíme do teplé vody. Potom už stačí vysadit jej do květináče, přes který přetáhneme třeba mikroténový sáček s otvory pro vzduch. Při teplotě okolo 24 °C řízky zakoření za dva až tři měsíce.
Pryžodárný fíkovník Ficus elastica „Robusta“ je snad nejrozšířenější, vždyť ho pěstovaly většinou v obývacích pokojích jako solitéry naše pra-, prababičky. Tato vděčná dekorativní rostlina, která dorůstá do značné výšky, nepůsobí však ani v moderním interiéru staromódně, jen představy o starých a dávných časech evokuje. Na první pohled zaujmou její velké lesklé tmavě zelené listy. Má-li jen trochu příznivé podmínky, roste rychle a může dorůst do značné výšky. Při správné péči vyroste fíkus každoročně asi o 50 centimetrů. Pravda, jeho tvar již není tak pěkný, proto se doporučuje pravidelně, nejlépe na jaře každé dva roky, jej sestříhávat. Uříznutím vrcholku přimějeme fíkus, aby se pěkně rozvětvil. Z paždí jeho listů vyrostou nové výhonky.
Odrůdy se strakatými listy jsou na světlo náročnější. Je to například poměrně rozšířený Ficus elastica „Variegata“, jehož listy jsou bíle skvrnité, skvrny různých barev – zelené, bílé, krémové či šedé má odrůda „Doesceri“. Protože plocha listů všech fíkusů je poměrně velká, je pochopitelné, že potřebují i dostatek vody. Na její nedostatek odpoví svěšením listů, na její nadbytek, zejména v zimě, reagují tak, že jejich listy zežloutnou a opadnou. Tyto tradiční pokojovky mají rády jedenkrát za týden přihnojení; v místnosti se stálou teplotou, která by neměla klesnout pod 16°C, rostou nejlépe a vydrží mnoho let.
Ficus elastica si můžeme namnožit z částí původní rostliny, nejlépe z vrcholových nebo stonkových řízků, které získáme při seřezávání. Vrcholový řízek má mít dva až pět listů, stonkový má mít jeden list s úžlabním pupenem. Po odříznutí roní řízky mléčnou šťávu, kterou zastavíme tím, že odříznutý kus namočíme do teplé vody. Potom už stačí vysadit jej do květináče, přes který přetáhneme třeba mikroténový sáček s otvory pro vzduch. Při teplotě okolo 24 °C řízky zakoření za dva až tři měsíce.