Přikrmováním můžeme ptákům pomoci přežít období, kdy bude pro ně těžké sehnat dostatek potravy. Při umisťování krmítek musíme mít na mysli i dravce, především kočky, které ptáky ohrožují, a proto by se do jejich blízkosti neměli dostat.

V zimě návštěvnost krmítek stoupá, těšit se můžeme na řadu opeřenců. Přiletět k nim může celá plejáda ptáků, s nimiž se běžně setkáváme ve svém okolí, pokud je v něm alespoň nějaký vzrostlý strom a keře. Na okno či balkon ve městě může přiletět kos černý, hrdlička zahradní, pěnkava obecná, pěnkava jíkavec nebo čížek lesní. Přilétají i sýkorky, které můžeme běžně vidět v zahradách a parcích. Tam krmítko rád navštíví brhlík lesní, pěvuška, kos, červenka, dlask, budníček, pěnkava, čížek, zvonek, hýl, vrabec polní i hrdlička. V nižších polohách se objevují horští ptáci, například kavčata, která se zatoulala, nebo ořešníci, kteří ve velké zimě mohou sestoupit i do měst.

Chceme-li ptákům skutečně pomoci, musíme jim nabídnout jen vhodnou potravu. Rozhodně to nejsou zbytky z kuchyně jakéhokoliv druhu, nejsou to zbytky vánočního cukroví, zejména ne ty s polevou či plněné krémem. Ptákům rozhodně nenabízíme plesnivé, shnilé, zapařené či jinak zkažené zbytky potravin. Ptáci je sice sezobou, ale potom někde v ústraní uhynou následkem zažívacích potíží.

Pro všechny drobné ptáky jsou nejvhodnější olejnatá semena, tzn. slunečnice, maková, lněná nebo řepková semínka, vhodné jsou i ovesné vločky, piškoty, strouhanka a ovoce, dále rozsekaná jádra ořechů, šípky či jeřabiny. Obyčejnými jablky se zavděčíme pěvcům, kteří se živí dužnatými plody, tedy kosům a kvíčalám.