Když jsme si tak hezky poodstoupili a nenechali se přitom zajet šalinou, pojďme se zahledět na všechny ty sochy a reliéfy. Fasáda Zemského domu je totiž obydlena tolika polonahými postavami, až by si člověk myslel, že je to spíš nudapláž nebo strip klub. Začněme úplně nahoře. Ve střední části budovy, která je o maličko vyšší než zbytek, je z každé strany šest ženských soch. Původně dělal sochy nad hlavním vchodem z Joštovy vídeňák Josef Schönfeld, a ty směrem na Žerotínovo náměstí brňák Adolf Loos starší (otec slavného pozéra a architekta). Mám ale pocit, že co je loni sundali, schovali a nahradili kopiemi, tak na Loose zapomněli a dali na obě strany jen kopie Schönfelda. Můžeme si postesknout nad tím, že chudák Loos se ztratil v propadlišti dějin, jenže ty jeho sochy nebyly nic moc. Měly trochu žabí ksichty, byly poněkud „prostorově výraznější“ a postrádaly ladnost, eleganci a přirozenost, kterou oplývají ty Schönfeldovy.
|
Loos |
Schönfeld |
Vemte si foťák se zoomem nebo dalekohled a podívejte se aspoň na kopie, protože námětově představují vše, čím by Morava měla oplývat a doufejme, že pořád oplývá – stojí tam vedle sebe Blahobyt, Historie, Spravedlnost, Mír, Láska k vlasti a Řemeslná píle (hm, té by to chtělo asi víc). Ty první tři si zkuste najít sami, není to tak těžké. Která je která z těch dalších už není moc jasné ani mně. Ale tipl bych, že Mír je asi druhá zleva, ta slečna co se plná dojetí chytá za srdce, bude Láska k vlasti a Řemeslná píle je ta borka se štítem. Nebo ne?
Tyhle holky nahoře jsou ale jenom třešnička na dortu celého davu osob, které se po dvojicích krčí nad okny na rozích a uprostřed každé fasády. Všechny tyhle reliéfy má na svědomí taky Adolf Loos st. spolu s dalším brňákem Johannem Tomolou.
Počtářský koutek: celkem je tu čtrnáct různých typů bab – ty jsou všechny v prvním patře – a čtrnáct typů chlapů – ti jsou v druhém patře. Zdobených oken je ale mnohem víc (modří už vědí), takže je jasné, že jednotlivá zobrazení se opakují. Všechny jsou samozřejmě symbolickým a alegorickým zobrazením něčeho.
|
Slyšíte ji hrát? |
Vsadím se, že skoro každý mezi ženskými reliéfy lehko najde takové klasiky jako Vzdělání (učitelka), Kresba, Architektura nebo Pastevectví. Mezi mužskými jsou zase jasné Síla (Herkules), Lov (i s úlovkem), Chemie nebo Astronomie. A kdo má dobré oči (nebo dalekohled), všimne si třeba i takových detailů, jako že pan Železnice má u sebe nejen okřídlené kolo, ale taky pytel plný šperků, aby ukázal, jaké bohatství Moravě přinesl a v druhé ruce drží pár mincí, aby bylo jasné, že jízda není zadara.
Ale i kdybyste ani jednu alegorii nepoznali, nebo se vám prostě nechtělo, nevadí. Není nutné vědět, že Hudba má vlasy rozprostřené jako Venuše od Botticelliho, stačí jen tak pustit fantazii na špacír a říct si: Támhle ta hezká holka s harfou, jakou hudbu má asi ráda? Co hraje všem těm ostatním sochám, aby se tu nenudily? A možná, že když zavřete oči, tak tu hudbu uslyšíte...