Připravit si doma čaj do tradiční japonské konvičky bude moci také výherce naší  nové soutěže, kterou najdete na konci tohoto článku.

Japonskou konvičku kjúsú poznáte na první pohled podle specifického tvaru – namísto obvyklého ucha nebo držadla má dutý boční úchyt, který připomíná další hubičku. Ve skutečnosti je díky němu rozlévání do šálků jednoduché a elegantní. A rozlévání si s kjúsú užijeme hodně – japonské konvičky bývají malé, s obsahem jen 150 – 250 mililitrů. Stejně jako espresso, i kvalitní zelený čaj se připravuje jen s velmi malým množstvím vody. Kjúsú proto mají obvykle v hubičce jemné sítko, díky kterému je snadná i příprava několika nálevů.

Tokoname, starobylá pec Japonska

Malé japonské hliněné konvičky oblých tvarů však nejsou jen praktické, každá z nich je originálním uměleckým dílem. Kjúsú pocházejí z města Tokoname, které patří k tzv. šesti starobylým pecím Japonska. Zatímco tradice tamější hrnčířské výroby sahá do 12. století, červená keramika typická pro čajové konvičky a šálky byla vynalezena na počátku 18. století. Zhruba v té době začínali s výrobou čajových servisů také Evropané – známé porcelánové konvičky a šálky se začaly vyrábět v saské Míšni.

Keramici v Tokoname dodnes vyrábějí kjúsú dle původních postupů ze zeleného a červeného jílu bez glazury a s velmi jemným vyleštěním. Příliš se tedy neliší od století starých kousků, které najdeme po celém Japonsku a které je možné dodnes zakoupit v některých bazarech. Keramika je zde stejně jako v Číně nebo v Koreji nejobdivovanějším užitným uměním vůbec. Výzkum provedený v Tokoname navíc dokazuje, že konvičky mění nejen estetický, ale i chuťový prožitek pití čaje. Zelený čaj připravený v hliněných, neglazovaných kjúsú prý
chutná lépe než čaje připravené v konvičkách porcelánových, skleněných nebo hliníkových.

Doupě, česká autorská keramika

Zatímco specifické japonské zelené čaje jinde než v Japonsku nevypěstujeme, konvičky kjúsú i tradiční šálky na čaj již vyrábějí i někteří čeští keramici, jako jsou Petr Novák a Mirka Randová. Že se jim daří konkurovat autentické asijské keramice, dokazuje například jejich účast na prestižním jihokorejském Festivalu čajové misky. Svoji autorskou keramiku vyrábějí technikou výpalu v peci na dřevo. Díky tomu je výpal vždy jedinečný a každý kousek originální.

V Keramickém centru Doupě poblíž Telče stojí pec venku na zahradě a odkrývá se vždy tři dny po výpalu, kdy zchladne. Teprve ve chvíli, kdy Petr Novák s Mirkou Randovou pomalu odkrývají šamotové cihly, se odhaluje konečná podoba vypálených konviček kjúsú a šálků. „Výsledkem alchymie glazur, ohně a hlíny jsou jedinečné kusy. Je to cesta hledání a objevování, cesta souznění s přírodou, je to výzva symetričnosti a tovární produkci bez života,“ představuje svoji tvorbu Petr Novák.

Jak si zelený čaj připravit

Ať už si zamilujete kjúsú z japonského Tokoname nebo českého Doupěte, budete potřebovat vědět, jak si v nové konvičce čaj správně připravit. Jeho chuť ovlivňuje mnoho faktorů – kromě nádobí také kvalita a teplota vody, množství čaje a délka luhování. Nejdříve konvičku vyhřejeme vařící vodou, kterou tak zároveň zchladíme. Do vyhřáté kjúsú pak vložíme sedm gramů čaje, zalijeme je vodou o teplotě 70°C a luhujeme jednu minutu. První nálev potom slijeme do vyhřátých šálků. Další zaléváme stejně teplou vodou, sléváme je však již po pár vteřinách.

Autor: Daniel Klásek

Více informací na stránkách internetové čajové plantáže www.darjeeling.cz.

Soutěž o japonskou konvičku kjúsú

Správně připravený čaj z konvičky kjúsú, kterou vidíte na obrázku, si bude moci vychutnat výherce naší nové soutěže. Do slosování o tento půvabný kousek japonské keramiky v ceně 1260 Kč budou zařazeni všichni, kdo si pozorně přečetli předchozí článek a správně zodpoví následující dvě otázky:

SOUTĚŽ JIŽ BYLA UZAVŘENA.