Architektka doporučuje inspirovat se strukturou někdejších vesnic a městeček, soustředit výstavbu kolem přirozených center, vytvářet „hnízdovité“ komplexy, kde se shlukne nejméně 6 staveb, rozmístěných v prostoru tak, aby vytvářely ulice a náměstí, nikoliv jen chladné geometrické bloky. Dále doporučuje, aby pouze 1/3 plochy byla zastavěna. Nutno počítat také s charakterem terénu a klimatem místa, dbát na správné směrování vůči světovým stranám, slunci a převládajícím větrům. Typ architektury tomu musí odpovídat; nelze mechanicky přenášet prvky z Kalifornie nebo Norska, neboť u nás mohou být nevhodné. Důležité je pro naše klimatické podmínky například počítat s prostorem zádveří, který vyděluje obytný prostor od vnějších vlivů (za větru, deště, sněhových vánic atd.).
Také vnitřní členění a vybavení rodinného domu by mělo odpovídat typu rodiny, jejím potřebám, počtu a věku dětí, profesnímu a zájmovému zaměření jednotlivých členů - a ne jenom módním trendům. Krby se stávají jakýmsi symbolem reprezentačních prostor, naproti tomu jako by se z domu vytrácely knihovny a ani bytoví architekti jako by s nimi už ve svých návrzích nepočítali. To je ovšem chyba – a právě zmíněná výstavní expozice prokázala, jak lze nápaditě zakomponovat knihy a časopisy do výtvarně pojatého prostoru.