Valašské muzeum v přírodě
Postupně tady vzniklo Dřevěné městečko s originály měšťanského domu, radnice a hospody z rožnovského náměstí a dalšími rekonstruovanými objekty. Od roku 1962 se buduje Valašská dědina, kde se obytné a hospodářské stavby střídají s políčky, sady a zahradami a nechybí ani chov domácích zvířat. Třetí částí rožnovského skanzenu je Mlýnská dolina - areál technických staveb, postavených v roce 1982 kolem starého vodního náhonu. Rožnovské muzeum je dnes národní kulturní památkou a ročně je navštíví kolem 600 000 návštěvníků, kteří obdivují nejen obydlí, hospodářské a technické stavby, ale mohou se také seznámit s dávnými způsoby hospodaření nebo s ukázkami starých řemesel.
Valašské muzeum v přírodě
Na valném shromáždění Mezinárodní rady muzeí při UNESCO v Ženevě roku 1956 bylo rozhodnuto o podpoře výstavby muzeí v přírodě. Podnítilo to budování dalších skanzenů na celém světě, nejvíce jich ale bylo a stále je v severských zemích. Do konce 20. století ale vznikla řada dalších projektů podobných rožnovskému také u nás. Většinou jsou dále rozšiřovány a vznikají i skanzeny nové.
Jedním z trendů posledních desetiletí, které výrazně napomáhají k ochraně památek hmotné i kultury a životního prostředí vůbec, je využívání původních staveb na místech, kde také vznikly, někdy se také mluví o ekomuzeích. Jako příklady lze uvést Muzeum lidové architektury v Zubrnicích, které dokumentuje život, práci a kulturu původního obyvatelstva v bývalém německé jazykové oblasti severozápadních Čech a Českého středohoří. Na podobném principu je budována i expozice známá jako soubor lidových staveb Vysočina zachycující způsob života drobných zemědělců a lidových řemeslníků ve východních Čechách. V jejím rámci byly mj. asi před deseti lety zpřístupněny jedinečné roubené domky ve středu Hlinska. Stejně tak se součástí otevřené expozice Národopisného muzea Slánska v Třebízi stala místní malebná náves s kostelíkem, rybníčkem a barokní kapličkou s
kašnou.
Několik desítek zachráněných objektů a další drobnější památky soustřeďuje Polabské národopisné muzeum v Přerově nad Labem, které bylo založeno v roce 1967. K jeho specialitám patří, že v celém areálu se pěstují staré druhy ovocných a okrasných stromů, květiny a byliny.
Za zmínku jistě stojí např. také kouřimské Muzeum lidových staveb, které vzniklo na začátku 70.let a původně představovalo jen stavby přenesené sem ze zátopové oblasti při stavbě přehrady na Želivce. Nedaleko jeho areálu je rozsáhlé prehistorické naleziště, které připomíná doby daleko vzdálenější než je tomu ve většině našich muzeí v přírodě.
Stavby v archeologickém skanzenu v Březně u Loun byly budovány na základě zdejším archeologickým průzkumem odkrytých půdorysů. Byly používány stejné druhy dřeva jako v dávné minulosti, opracovávané nástroji vyrobenými podle původních typů námých z archeologických nálezů. Pracovní postupy byly voleny tak, aby se co nejvíce přibližovaly podmínkám v minulosti. K vidění je tu např. obydlí z maldší doby kamenné nebo obydlí z dob stěhování národů kolem 6. století n.l.
Ke středověkému typu osídlení v našich zemích obrací pozornost zajímavý historicko-ekologický projekt Řepora, který kromě toho, že představuje návštěvníkům historické reálie, přispívá k revitalizaci zdevastovaného území na periferii Prahy.
Valašské muzeum v přírodě
I když u nás začínají vznikat archeologické skanzeny a naopak daleko mladší historii zachycující skanzeny průmyslové, většina našich přírodních muzeí je věnována vývoji lidových staveb, bydlení, vedení domácnosti, zemědělskému hospodaření, řemeslům i kulturním obyčejům v posledních třech stoletích. Liší se region od regionu podle jeho zvláštností. Chcete-li se dovědět něco o vývoji vinohradnictví, pak si nenechte ujít návštěvu Muzea vesnice jihovýchodní Moravy ve Strážnici, které zahrnuje i vinohradnický areál.
Budování skanzenů, které mohou zájemcům přiblížit život v minulosti daleko působivějšími a živějšími prostředky než klasické muzejní expozice, má bezesporu perspektivu. Že se těší zájmu i podpoře veřejnosti, o tom svědčí i otevření u nás zatím zřejmě nejčerstvějšího skanzenu. Na rekonstrukci Michalova statku v Pohledi nedaleko Světlé nad Sázavou, který byl zpřístupněn počátkem letošního srpna, má patrně největší zásluhy obětavé nadšení zdejšího pana starosty, podle jeho slov se na ní ale podíleli brigádníci z celého světa.
Prameny: http://www.vmp.cz; http://www.mlazubrnice.cz; http://www.muzeumlouny.cz; http://www.pruvodce.com; http://www.lidova-architektura.cz
