Krakovec

Historie domu XXVII.

Krakovec se skrývá v křivoklátských lesích, na konci slepé cesty lemované stromy a rozsáhlými poli s výrazně červenou půdou. Obraz připomínající konec světa… Zřícenina obklopená podzimní mlhou ukazuje na významnost tohoto zapadlého místa, které se může pyšnit svojí bohatou historií.


Hrad Krakovec se nachází přibližně patnáct kilometrů jihozápadně od města Rakovník, přímo na hranici CHKO Křivoklátsko, která patří do biosférické rezervace UNESCO. Stejnojmenná obec o čtyřech desítkách obyvatel leží v nenápadném údolí. Klid tu narušuje pouze místní vyhlášená hospůdka U Hradu, kterou hojně navštěvují zdejší štamgasti, aby tu „dopřáli svému chřtánu“ vyprahlému po dřině na poli. Snad ani netuší, jaký význam má rozpadlý objekt číhající za jejich zády. Krakovec je vnímaný především jako památné místo spojené s působením mistra Jana Husa před jeho odjezdem do Kostnice. Zároveň upoutá stavební historií a nepřejícím osudem, který vedl k jeho postupnému rozkladu.

 

Hrad na zakázku
Krakovec byl tvrzí patřící k nedaleké vsi Krakov, podle níž má název. Ves byla založena roku 1315 králem Janem Lucemburským. V roce 1381 ji pak získal Jíra z Roztok, oblíbenec krále Václava IV. a purkrabí hradu Křivoklát. Jeho společenské postavení rostlo, neboť téhož roku se stal nejvyšším lovčím a byl povýšen do panského stavu, o rok později získal místo vedoucího královské stavební hutě. Tvrz přestala vyhovovat jeho požadavkům, a tak se rozhodl postavit si zde hrad, který by jeho potřebám odpovídal. Díky příležitosti využít ke stavbě královskou stavební huť se Krakovec stal přední stavbou ve stylu vrcholné václavské gotiky a převyšoval tak ostatní šlechtická sídla své doby. Jako staveniště vybral Jíra skalnatý ostroh při soutoku Šipského a Krakovského potoka v zalesněném a neobydleném údolí, které leželo pod vsí Krakov, nedaleko Jírova stávajícího sídla. Odtud také vedla příjezdová cesta do předhradí. Do hradu se vjíždělo po padacím mostě přes vykopaný příkop a vcházelo se hlavní bránou s věží, která byla součástí opevnění. Na ní navazovala asi pět metrů vysoká hradba. Spolu s ní zajišťovala obranu této části hradu pouze jedna střílna. Na první nádvoří byly situovány studna a půlválcová věž, která sloužila jako hlavní obranná jednotka. Krakovec byl postaven jako luxusní venkovské sídlo, nalézalo se v něm dvacet šest pokojů a dalších osm místností bylo ve sklepě. Nejvýznamnější prostory hradu se rozkládaly v prvním patře. Patřil k nim velký sál v západním křídle (vytápěný krbem) se čtyřmi velkými okny do nádvoří. Bylo dosaženo příjemného bydlení, zároveň však byla potlačena prvotní obranná funkce. Krakovec je proto svým provedením vnímán jako stavba na rozhraní hradu a zámku.


Nejzajímavějším prvkem celého objektu je řešení klenby v kapli. Systém žeber byl do klenby zasazen nepravidelným způsobem tak, že přesahuje její rozpětí. Vyvolává dojem, že končí již v jiném světě, což kapli dodávalo mystického významu. Tento prvek, typický pro českou vrcholnou gotiku za vlády Václava IV., je u nás i ve světě výjimečný a neexistuje žádné analogické evropské řešení. Záměrem nebylo nové využití prostoru, ale složitost a bohaté tvary, které by diváka upoutaly. Návaznost na toto řešení najdeme pouze ve Sloupovém sále Pražského hradu. Forma provedení měla především poukázat na silné duchovní pouto. Z historicko-architektonického hlediska nebyla dostatečně oceněna.

 
Stavba probíhala velmi rychle. Již roku 1384 byla vysvěcena hradní kaple. Celý projekt byl dokončen před rokem 1410, kdy Jíra z Roztok pod tlakem krále Václava IV. hrad prodal šlechtici Jindřichu Leflovi z Lažan. Právě za jeho vlády pobýval na Krakovci mistr Jan Hus potom, co opustil Kozí hrádek u Tábora.

Jan  Hus na Krakovci

Roku 1412 byl Jan Hus nucen odejít z Prahy poté, co ho papež Jan XXIII. uvrhl do klatby. Nejdříve se ukrýval na Kozím hrádku a v Sezimově Ústí, v roce 1414 byl pozván na Krakovec pod ochranu Jindřicha Lefla z Lažan, který byl příznivcem jeho učení.

 
Právě léta strávená na venkově byla Husovým nejplodnějším obdobím. Mohl zde dále kázat a šířit své myšlenky, které literárně zpracoval. V té době vznikla jeho nejvýznamnější díla, např. DE ECCLESIA (O CÍRKVI), O ŠESTI BLUDIECH, POSTILA.

Král Václav IV. měl strach, že by Hus mohl být obviněn z kacířství, a proto ho nechtěl vydat žádnému soudu. Poskytl mu tím jistotu, že na Krakovci bude v bezpečí. Husův pobyt však netrval dlouho. Mistr Jan se téhož roku na podzim vydal do Kostnice na probíhající církevní koncil s nadějí, že bude moci při veřejném slyšení obhajovat své myšlenky a přesvědčení. Tehdy 11. října odcházel nejspíš i s vědomím, že se už nemusí vrátit.

 

Z velkolepého sídla zbyly jen trosky
Majitelé Krakovce se často měnili, což mělo na sídlo negativní dopad. Po dlouhou dobu neprobíhaly žádné zásadnější stavební úpravy a po husitských válkách hrad zchátral ještě víc. K úpravám došlo až v letech 1548 – 1565, kdy vznikly nové renesanční štíty. Avšak třicetiletá válka stavbu opět zpustošila. Na konci 17. století se hrad dočkal nové keramické střešní krytiny, díky níž získal název Červený hrádek. Tyto úpravy trvaly až do roku 1720, kdy byl hrad znovu připraven k obývání. V červenci roku 1783 ho ale zasáhl blesk a hrad vyhořel tak, že z něho zůstaly jen zdi a některé klenby. Tehdejší majitel Václav Karel Hildprant opravu nejdříve odložil, později o ní přestal uvažovat. Z hradu se tak stala zřícenina, která si zachovala svou podobu dodnes.

 

Pokus o záchranu

Roku 1915 daroval princ Alex Croy Düllmen zříceninu rakovnické pobočce Klubu českých turistů. Rok poté se začaly provádět první zajišťovací práce pod dohledem architekta dr. Karla Kühna. Týkaly se hlavně vnější brány, věže, kleneb, dělících zdí a oken. Opravy trvaly tři roky. V roce 1920 byl na žádost obce zrušen název Červený hrádek. Vesnice i hrad se vrátily k původnímu názvu Krakovec.

 
V současné době existují dva přístupy k záchraně hradu. Prvním řešením je plné zastřešení, které by hrad chránilo proti povětrnostním vlivům, což ale není možné, pokud má být zachován původní charakter stavby. Zřícenina v této podobě existuje už přes sto let a tímto zásahem by došlo k jejímu znehodnocení. Druhý přístup nabádá k zachování nynějšího stavu s tím, že by došlo pouze k takovým úpravám, které by zabránily úplnému zničení stavby. Zřícenina s otevřenými průhledy je působivou památkou, která je vyzdvihována už od doby romantismu v 19. století.

V tištěné Xantypě se ještě dočtete:
- o novém mostu ve středověkém stylu
- o zábavě na Krakovci
08.11.2006 | Tereza Ranná
  • Xantypa - časopis nabitý lidmi

    Moderní časopis má také svoji internetovou podobu. Nabízí všem příjemné a kultivované čtení o společnosti a lidech, o kterých se mluví.


BYDLENI.CZ Internetový magazín o bydlení a životním stylu. Byty a reality. Katalog firem, produktů a služeb.

REDAKCE BYDLENI.CZ: Kotlářská 5, 602 00 Brno; tel.: 532 154 444; info@bydleni.cz
Provozovatel serveru: ABSTRACT s.r.o.; Kotlářská 5, 602 00 Brno; info@abstract.cz; Tel.: 532 154 444