Pražský hrad

Foto: Milan Linhart

Foto: Milan Linhart

HISTORIE DOMU XV.

Pražský hrad obdivuje celý svět. Je na něj fascinující pohled a hovoří se o něm jako o největším hradním komplexu na světě. O to více vyžaduje dohled odborníků. To je téma rozhovoru se zástupcem ředitelky Odboru památkové péče Kanceláře prezidenta republiky ing. arch. Petrem Chotěborem.

Kliknutím zobrazíte plnou velikost obrázku

Stručná historie Pražského hradu

- Pražský hrad založil kolem roku 880 kníže Bořivoj z rodu Přemyslovců.
- První zděnou stavbou byl kostel Panny Marie (další kostely – sv. Jiří a sv. Víta – byly založeny v první polovině 10. století).
- Od 10. století byl Pražský hrad nejen sídlem hlavy státu, ale i biskupa.
- Hlavní hradním kostelem byla od 11. století bazilika svatého Víta (klášter kostela byl od 10. století významnou vzdělávací a kulturní institucí).
- V roce 1135 byla zahájena celková románská přestavba. Hrad dostal nové zděné opevnění s věžemi a nový knížecí palác s kaplí.
- Dobou rozkvětu bylo pro Pražský hrad období vlády Karla IV. (polovina 14. století). Pražský hrad se poprvé stal císařskou rezidencí, sídlem panovníka Svaté říše římské. Velkoryse byl přebudován královský palác a posíleno opevnění. Podle vzoru francouzských katedrál začal vyrůstat gotický chrám svatého Víta. Budování pokračovalo i za Václava IV., ale husitské války způsobily chátrání Hradu.
- Další příznivá doba nastala po roce 1483, kdy se král z nové dynastie Jagellonců opět usídlil na Hradě. Spolu s novým opevněním byly vystavěny obranné věže na severní straně (Prašná věž, Nová bílá věž a Daliborka). Architekt opevnění, Benedikt Ried, přestavěl a rozšířil také královský palác: Vladislavský sál byl největším světským klenutým sálem tehdejší Evropy. Jeho velká okna jsou považována za jeden z prvních projevů renesančního slohu v Čechách.
- Habsburkové zahájili přestavbu Hradu v renesanční sídlo. Jako první byla založena Královská zahrada, v níž byly v průběhu 16. století budovány stavby sloužící zábavě: letohrádek, míčovna, střelnice, lví dvorek. Postupně byla upravena katedrála a královský palác.
- Přestavba vyvrcholila za vlády Rudolfa II. Císař se na Pražském hradě natrvalo usídlil a začal jej proměňovat v důstojné a velkolepé středisko říše. K umístění svých bohatých uměleckých a vědeckých sbírek založil severní křídlo paláce s dnešním Španělským sálem.
Pražská defenestrace v roce 1618 zahájila dlouhé období válek, během nichž byl Pražský hrad poškozen a vyloupen. Pro pobyt panovníka byl využíván jen výjimečně a přechodně. Přesto se tu ještě před koncem třicetileté války hodně stavělo.
- V druhé polovině 18. století byla provedena velká přestavba Hradu, která jej proměnila v reprezentační sídlo zámeckého typu. V té době byla hlavním městem říše Vídeň a Praha měla jen provinční ráz. Hrad postupně chátral a jeho umělecké poklady byly ochuzeny rozprodejem zbytků rudolfínských sbírek.
- Po své abdikaci v roce 1848 si Pražský hrad vybral jako své sídlo císař Ferdinand V. Při této příležitosti byla přestavěna kaple svatého Kříže na druhém nádvoří. Pro chystanou, ale neuskutečněnou korunovaci Františka Josefa I. byl upraven Španělský sál a Rudolfova galerie.
Velkou stavební akcí byla dostavba katedrály, která však nebyla podnícena panovníkem, ale vlasteneckou Jednotou pro dostavění chrámu sv. Víta. Katedrála byla dokončena v roce 1929.
- Po vzniku samostatné Československé republiky v roce 1918 se stal Pražský hrad opět sídlem hlavy státu. Nutné úpravy byly v roce 1920 svěřeny slovinskému architektu Josipu Plečnikovi.
- Po roce 1989 byly zpřístupněny mnohé dosud uzavřené prostory (Královská zahrada s Míčovnou, jižní zahrady, Císařská konírna, Tereziánské křídlo Starého královského paláce).

Kliknutím zobrazíte plnou velikost obrázku

Nedávno byla dokončena oprava věží Svatovítské katedrály. Znamená to, že bude chrám pár let bez lešení?
Katedrála nebude bez lešení asi nikdy! Jen v zimě. Cyklus oprav by se neměl přerušovat.

Většina dochovaných historických staveb jsou směsice nejrůznějších stavebních slohů. Například Chrám sv. Víta se rodil tisíc let…
S tou směsicí slohů to není u katedrály tak jednoznačné. Starý chrám se totiž nepřestavoval, ale pokaždé založili nový s jiným půdorysem. První byla rotunda, založená v 10. století svatým Václavem. V roce 1060 se začala stavět prostornější bazilika. Ta zachovala z rotundy jen jižní apsidu. Třetí chrám v pořadí, gotický, nevyužil ze zdiva baziliky nic. Základní kámen gotické katedrály pokládal Jan Lucemburský s arcibiskupem Arnoštem z Pardubic v roce 1344. Iniciátorem stavby byl králův syn a pozdější císař Karel IV. Stavělo se ale jen do husitských válek. Mezi léty 1419 a skutečnou dostavbou od roku 1873 vznikla mnohasetletá pauza. Za tu dobu přibylo jen pár částí, třeba královská oratoř, hudební kruchta nebo náhrobek sv. Jana Nepomuckého. Takže katedrála je zčásti gotická, zčásti neogotická.

Jak vypadala katedrála, než se začalo v 19. století s její dostavbou?
Existoval chór uzavřený provizorní zdí, Zlatá brána a Velká věž. Směrem na západ se rozprostírala volná plocha s pilíři – pozůstatkem barokního pokusu o dostavbu. Samostatně tu stála ještě renesanční kaple sv. Vojtěcha. To bylo vše. Předpokládáme ale, že už před husitskými válkami byla v nějaké podobě postavena i západní část. Ta ovšem padla za oběť požáru v roce 1541.

Kdy byly postaveny dvě charakteristické novogotické věže?
Až na konci 19. století. Když se v roce 2001 opravovala jihozápadní, našli jsme na ní nápis „Dokonáno 15. října 1892“ s monogramem Josefa Mockera.

Jak dlouho se věže neopravovaly?
Od jejich dostavby v roce 1892.

Myslíte, že do další opravy vydrží znovu sto let?
Byl bych spokojen, kdyby to bylo alespoň padesát let. I to je dost dlouhá doba.

Co musíte během roku u katedrály nejvíce sledovat?
Především jak odolává vodě a mrazu. Na severní straně, kam se dostane sluníčko jen v létě, rostou ve spárách mechy a řasy a kameny zde prakticky nevysychají. V zimě vlhké zdivo několikrát za den zmrzne, kámen i spáry se narušují a voda má možnost dostat se dovnitř. Před několika lety jsme byli dokonce nuceni vrátit se k původní technologii – nejvíc namáhané spáry zalévat olovem. Stejně jako ve středověku.

Co je náplní práce památkářů?
Stručně řečeno, chránit všechno, co je historicky a umělecky cenné. V praxi to znamená, že se památkáři vyjadřují ke všem záměrům a projektům rekonstrukcí, k návrhům oprav a údržby a k restaurování. Pravidelně poskytujeme Správě Pražského hradu zprávy o stavu objektů a Správa pak zadává firmám opravy. Během vlastních prací pak dohlížíme, aby bylo zachováno to, čeho není možné se dotknout, dohlížíme na správné pracovní postupy, jejich kvalitu a použité materiály.

Jak konkrétně dohlížíte na průběh oprav?
U těch důležitých jsme téměř denně na lešení. Například kvalitu nově provedených spár na katedrále zkoušíme (po vyzrání) poklepem a poslechem.

A když chrastí?
Tak to znamená, že malta nepřilnula. Příslušný kus spáry se musí udělat znovu.

Došlo při nedávné rekonstrukci věže k nečekaným problémům, které nebyly na první pohled zřejmé?
K opravám přistupujeme na základě přípravy. Něco jsme zjistili dalekohledem, něco se dalo odhadnout po zkušenostech s rekonstrukcí jihozápadní věže, ale až teprve se zahájením oprav se ukázalo, jaký je skutečný stav. Vždycky se projeví něco, co nemohlo být na dálku patrné. Mohou se objevit trhliny, které znamenají cosi vážnějšího, než jsme si původně mysleli, někdy musíme pozvat i statika. Na věži jsme takové problémy neměli, ale na opěrných pilířích se čas od času musí vyměnit víc, než jsme předpokládali. Obecně lze říci, že nás pravidelně čekají nějaká překvapení, ale neměla by být zásadní.

Je na Hradě některý objekt v kritickém stavu?
Doufám, že není. Samozřejmě, že se musí vše neustále hlídat a akutní opravy – například střech – pokud možno neodkládat. Kdyby do střechy zatékalo, mohla by se v krovu objevit dřevomorka. To pak znamená opravu mnohem většího rozsahu, nutnost vyřezávání napadených trámů ze starého krovu...

Jak dlouho vydrží dřevo?
V prostoru vykopávek pod III. nádvořím vám můžu ukázat dřevo z 10. století. V Letohrádku královny Anny je konstrukce krovu z roku 1560. Pokud není vystaveno prostředí, které podporuje hnilobu, vydrží dřevo poměrně dost.

Jaký je stav Letohrádku královny Anny?
Nedávno byla rekonstruována střecha, ale nejnutnější práce na průčelích – restaurování reliéfů a hlavně zvětralého zábradlí v 1. patře – se teprve rozbíhají. Myslím, že jsou naplánovány na tři roky.

Před časem se opravovaly také věže chrámu sv. Jiří…
Už před sedmi lety bylo jasné, že je jejich oprava nezbytná. Nechali jsme udělat průzkum, horolezci vše nafotili, zaspárovali, hydrofobizovali (ochrana povrchu, aby nenasákl vodu) a uvolněné části kamene sejmuli. Počítali jsme s tím, že na kamenných střechách se nahradí polovina lícové vrstvy zdiva. Nakonec se muselo vyměnit celých devadesát osm procent! Teprve zblízka jsme zjistili, že v kvádřících je jedna vlasová trhlinka vedle druhé.

Jak a co se vyměňuje?
Kámen, který tvoří lícovou vrstvu stavby, se odseká a nahradí novým. Musí se vyměňovat napřeskáčku, aby vyšší vrstvy měly pořád oporu. Masa zdiva, která je uvnitř, může zůstat.

Jak se vsazuje nový kámen namísto odsekaného?
Do kvalitní vápenné malty. Jako před sto lety.

Špička věže se ale zužuje a nahoře už není stěna tak silná, aby snesla nějaké odsekávání…
Asi dvě třetiny jehlanu bylo nutno rozebrat a postavit ze stejného materiálu – z opuky – znova. Dodržovaly se i identické spáry, aby se neporušil původní vzhled. Pokud by šlo o románskou střechu, byla by její výměna z památkového hlediska značně problematická. Naštěstí jsme věděli, že obě střechy pocházejí z roku 1891. Našli jsme o tom i zápis, který zazdili v plechovém pouzdře. Samotné věže byly ale postaveny po požáru v roce 1142.

Jak se vám, památkáři, líbilo na věžích chrámu sv. Jiří neonové srdce?
Podle původních návrhů mělo být ukotvené do barokních krovů nebo do fasády. K tomu jsme se stavěli negativně, protože by to bylo velice riskantní. Konečná varianta, která počítala s připevněním pouze na lešení bez dotyku se stavbou, byla z památkového hlediska přijatelná. Dočasný zásah do vzhledu Hradu byl ale širší problém, který nemohla řešit jen památková péče.

 

Co se ještě dočtete v tištené Xantypě:
- jak se prováděly rekonstrukce za totality
- jak vnímají památkáři Plečnikovu práci a jak současné zásahy architektů Jiřičné a Šípka

28.01.2005 | Vašek Vašák
  • Xantypa - časopis nabitý lidmi

    Moderní časopis má také svoji internetovou podobu. Nabízí všem příjemné a kultivované čtení o společnosti a lidech, o kterých se mluví.


BYDLENI.CZ Internetový magazín o bydlení a životním stylu. Byty a reality. Katalog firem, produktů a služeb.

REDAKCE BYDLENI.CZ: Kotlářská 5, 602 00 Brno; tel.: 532 154 444; info@bydleni.cz
Provozovatel serveru: ABSTRACT s.r.o.; Kotlářská 5, 602 00 Brno; info@abstract.cz; Tel.: 532 154 444