Podnik vynikajícího řemeslníka, vynálezce a designéra byl svého času impériem s dílnami po celé Evropě, montovnami a prodejnami i v zámoří. Od roku 1861, kdy továrna v Bystřici vznikla jako jeho vývojové centrum, udržela se zde přes všechny společenské otřesy a změny nepřerušená tradice výroby do dnešních dní.
Vynálezce a průkopník průmyslového designu
Michael Thonet se narodil jako syn koželuha v Boppardu nad Rýnem roku 1796. Ve třiadvaceti letech si v rodném městečku otevřel truhlářskou dílnu. Své první experimenty s pařením a ohýbáním dřeva prováděl kolem roku 1830 a brzy nato začal touto technologií vyrábět nábytek. V dějinách nábytku jsou dnes i tyto jeho debuty, známé jako "boppardské židle", které ještě reflektovaly styl biedermeier, významným pojmem. První velký úspěch zaznamenal Thonet na výstavních trzích v nedalekém Koblenzu - přineslo mu to možnost přesídlit do Vídně. V české historii spíš nechvalně známý kníže Metternich, rodák z Koblenzu, záhy poté podpořil rychlé vyřízení Thonetovy žádosti o udělení rakouského privilegia, kterým mu bylo poskytnuto právo "ohýbat veškeré i nejkřehčí druhy dřeva chemicko-mechanickým způsobem v libovolných tvarech a zakřiveních." Oproti dosavadnému pracnému lepení dřevěných lamel znamenal tento nový postup obrovský pokrok a usnadnění výroby, u cíle však Michael Thonet ještě nebyl.
Město na Dunaji
U kavárenských stolků ve Vídni sedávaly od konce 18. století až do začátku 2.světové války nejvýznamnější evropské osobnosti ze všech oblastí - vědci, spisovatelé, malíři, hudebníci, politikové, bankéři, novináři i revolucionáři. Kavárny města na Dunaji byly institucí, jaká neměla svoji obdobu v žádném z jiných evropských kulturních a společenských center. Byly svého druhu demokratickými kluby - vstupné do světa nových zpráv a bouřlivých diskuzí nepředstavovalo víc než cenu zaplacenou za šálek kávy, jak to připomíná spisovatel Stefan Zweig ve své knížce Svět včerejška. Jejich počet se proto dlouho rozrůstal. V roce 1784 měla prý Vídeň kaváren 60, v roce 1900 jich už bylo desetkrát tolik. V roce 1876 byla založena snad nejslavnější z nich - Café Central. Tady, dávno předtím, než se stal československým prezidentem, pil svoji "melange" kávu T.G.Masaryk. Nábytek, který dotvářel neopakovatelnou atmosféru tohoto místa, nepocházel od nikoho jiného než od Thoneta. Café Central nebyla prvním a zdaleka ani jediným interiérem tohoto druhu, kterému Thonet vtiskl typickou tvář. Vídeň s její kavárenskou kulturou představovala pro první úspěšné modely Thonetových židlí, inspirované empírem, velmi dobrý trh, i když si tady zprvu nemohl dovolit ani vlastní dílnu.
