Ve filmech jako Charlieho andílci 2 je tato stavba navržená významným americkým architektem Johnem Lautnerem (1911 - 1994), žákem Franka Lloyda Wrighta,  většinou sídlem výstředních zlosynů. K tomuto využití svádí jistě okázalost, ale i skulptulární charakter Lautnerovy architektury a tajemná atmosféra, kterou dům vyzařuje. Je to budova bez fasády, otevřená, prosklená, s variabilním vnějším pláštěm a automaticky pohyblivým vnitřním vybavením, které je mnohdy i v detailech (jako např. nábytek) přímo součástí stavby. Architekt obrací naruby tradiční chápaní domu jako nepohyblivého objektu a nábytku jako mobiliáře.

Dům na Angelo View Drive v Los Angeles byl pro Dorit Margreiter, která se dokumentací architektury dlouhodobě zabývá, přitažlivý také pro svoji proměnlivost v čase. Od počátku své historie (postaven byl v roce 1963) prošlo toto ultramoderní bydlení, v němž převažují beton, dřevo, sklo, rostliny a voda, řadou proměn. Jeho současný majitel, bohatstvím a výstředností ne nepodobný hrdinům snímků, které tu v minulosti vznikly, úzce spolupracuje s Lautnerovou kanceláří a dům je prakticky neustále přestavován.

 

Tajemnost, nikoli však zlověstnost, si unikátní architektonické dílo uchovává i v dokumentárním pohledu Dorit Margreiter, která pro svůj záměr rozkrytí architektonického prostoru použila konfrontace velkoformátových fotografií a několikaminutového 16 mm filmu. Statickán kamera jakoby nezaujatě pozoruje architekturu domu a jeho vysokou technickou úroveň, ale zároveň je ozvláštňuje neobvyklými momenty, včetně kratičkých sekvencí zachycujících perfomanci umělecké skupiny, která se zde odhrála. V sále Camery, kde je expozice instalována po své premiéře ve Vídni, se tak návštěvníci setkávají s pohledem, který zachycuje zároveň architektonické i sociální aspekty vybraného prostoru a oba tyto aspekty konfrontuje i prolíná.

Výstava v Uměleckoprůmyslovémmuzeu v Brně je otevřena až do konce listopadu 2006.