Výstava je zaměřena na období mezi léty 1910 a 1920 — dobu raného a vrcholného českého kubismu, reprezentovaného nejvýznamnějšími představiteli tohoto směru, architekty a umělci Pavlem Janákem, Josefem Gočárem, Vlastislavem Hofmanem, Josefem Chocholem, Otakarem Novotným, Antonínem Procházkou a Jiřím Krohou. Vedle těchto osobností zde figurují i další představitelé české avantgardy (Josef Čapek, Václav Špála, Emil Filla, Otto Gutfreund, teoretik Václav Vilém Štech a další).

Projekt poukazuje právě na kořeny tohoto směru spjaté s vídeňskou modernou (geometrickou secesí), přibližuje spolupráci architektů s českými umělci sdruženými ve Skupině výtvarných umělců, družstvem Artěl, Pražskými uměleckými dílnami a Svazem českého díla a ukazuje, jak se teoretické předpoklady kubismu všestranně promítly do praxe v oblasti tvorby nábytku a interiérů, keramiky, skla, prací z kovů a grafiky. Ve spojení s architekturou tak vznikl jedinečný výtvarný styl, který se v posledních letech těší obnovenému zájmu nejen znalců, ale i širší veřejnosti.

Většina předmětů pochází z majetku Uměleckoprůmyslového musea v Praze, vystavených s několika zápůjčkami z Národního muzea, Národního technického muzea v Praze a ze soukromého majetku.