"Černou dírou" na proud může být i chladnička

Ačkoliv nás denně a ze všech stran zasahují výzvy k úsporám energie, chemických prostředků, obalů a celé spousty dalších věcí, a ačkoliv nás ke snižování nákladů (což vlastně znamená jen jinak pojmenované úspory) nutí i každodenní ekonomická realita, jen málokdy někde nalezneme praktické návody, jak úspor při běžném provozu domácnosti dosáhnout.

Určitým vodítkem však jsou údaje výrobců různých zařízení, jejich vzájemné porovnání a volba typu s nejmenší provozní spotřebou. Tento způsob lze ovšem použít jen při nákupu nového vybavení, a navíc nemusí vést v praxi ke skutečnému snížení nákladů - ne všichni výrobci totiž uvádějí vzájemně porovnatelné údaje nebo častěji zdůrazňují u svého výrobku jen některé vybrané parametry. Přesto lze, bez větších dodatečných nákladů (často úplně "zadarmo"), dosáhnout i docela významných úspor.


Značnou část nákladů tvoří platby za energii. Jednou jejich, co do velikosti rozhodně nikoliv zanedbatelnou částí, je elektrická energie spotřebovaná při provozu mrazniček a chladniček. Jde totiž o velmi významné spotřebiče, které jsou v provozu prakticky neustále, tedy 24 hodin denně a 365 dní v roce. Nikdo nepochybuje, že jejich špatná funkce může mít za následek finanční ztráty a v horším případě spoustu dalších nepříjemností. Zdálo by se tedy, že zde není prakticky žádná možnost úspor. Opak je však pravdou: špatně fungující nebo nevhodně provozované chladicí zařízení mívá podstatně větší spotřebu energie než totéž zařízení, které je v pořádku. Fyzikální podstatou chladicího zařízení je transport a předávání tepelné energie. Jeho základní součást, kompresor, pracuje vlastně jako "čerpadlo", přečerpávající energii z jednoho - chlazeného - prostoru do prostoru jiného, v našem případě do okolí. (Tepelná čerpadla, dosti často v různých publikacích propagovaná, nejsou v zásadě ničím jiným, než obráceně pracující chladničkou.) Z toho ovšem vyplývají i základní a nejdůležitější podmínky pro dobrou práci takových zařízení.

Především je třeba zajistit, aby plochy, které slouží k převádění energie, tedy chladič a výparník, měly trvale co největší účinnost. K tomu stačí velmi jednoduchá opatření, která se však, jak praxe ukazuje, z neznámých důvodů často opomíjejí. Chladič je obyčejně umístěn v blízkosti kompresoru a je ochlazován okolním vzduchem. Toto ochlazování musí být co nejintenzivnější, proto zde u výkonnějších zařízení bývá instalován ventilátor. Velké množství vzduchu procházející chladičem však obsahuje často i dosti značná množství prachu a jiných nečistot, která se na povrchu chladiče postupně usazují a tvoří cosi jako nežádoucí tepelnou izolaci. Důsledkem je pak snížená účinnost chladiče, projevující se zprvu delší dobou běhu kompresoru, později i zvýšením teploty v chlazeném prostoru. Problém se mnohdy řeší povoláním servisního technika, přitom by často stačilo prosté očištění chladiče (koštátkem, popřípadě s pomocí vysavače). Stejné důsledky (i stejně snadnou nápravu) má podobný problém, týkající se tak zvaného výparníku. Výparník je vlastní pracovní a současně i nejchladnější částí celého chladicího zařízení. Za provozu se na něm usazuje a namrzá voda, která je vždy v podobě par ve větším či menším množství obsažena v okolním vzduchu. Usazený led významně zhoršuje přístup tepla a výsledkem je, podobně jako v předchozím případě, delší doba běhu kompresoru a zvýšení teploty v chlazeném prostoru. Moderní zařízení mají samozřejmě automatický odmrazovací cyklus, jeho účinnost má však také své omezení, a proto se zvláště u velmi používaných zařízení, jejichž dveře jsou často a na delší dobu otevírány, vyplatí stav výparníku pravidelně kontrolovat. U velkých chladicích a mrazicích boxů se dost často stává i jiná věc, která sice s funkcí samotného chlazení nijak nesouvisí, má však stejné důsledky. Kvůli nedostatku místa se potraviny a zboží ukládají i v těsné blízkosti a kolem výparníku. Cirkulace vzduchu se tak omezí někdy na minimum. Dojde tak k narušení správné funkce regulátoru teploty stejně jako k často výraznému oteplení prakticky celého chlazeného prostoru: v mrazicím boxu je najednou z "nevysvětlitelných" důvodů -vždyť přece ještě včera bylo všechno v pořádku! - teplota třeba +5 °C. Přitom ovšem kompresor běží "naplno", prakticky trvale a odebírá energii vlastně zbytečně.

Bezchybnou a ekonomickou funkci chladicího zařízení ovlivňuje významně také teplota okolí. Je to jednak ze stejných důvodů, z jakých způsobuje potíže zaprášený chladič, jednak proto, že i tou nejlepší tepelnou izolací přece jen určité množství tepla vždycky prochází. Jeho množství je tím větší, čím větší je rozdíl teplot uvnitř a vně zařízení. Tyto tepelné ztráty je pak nutno nahradit, což znamená vyšší spotřebu elektrické energie. Každé chladicí zařízení je konstruováno pro určitou maximální teplotu okolí a tato teplota by neměla být nikdy překročena. V každém případě je po všech stránkách výhodnější jeho umístění mimo dosah velkých zdrojů tepla, i když je to někdy obtížný problém. Rozhodně by se ale neměly vyskytovat tak závažné chyby, jako je třeba umístění chladničky a mrazáku hned vedle sporáku nebo postavení agregátu chladicího boxu do přístavku, kam svítí většinu dne slunce. Chyby tohoto druhu se vzápětí vymstí velkou spotřebou energie a později i zkrácením životnosti zařízení. Je třeba si uvědomit, že každé zvýšení okolní teploty o l st. Celsia přináší nárůst spotřeby energie o 6 procent. Pokud je prostor vlhký, znamená to zvýšení spotřeby o další 4 procenta. Takové zkušenosti mají většinou obyvatelé panelových domů, kde z nedostatku místa lze řešit umístění chladničky jen velmi obtížně nebo spíš vůbec ne.

Hlavní zásady úspor u chladicích zařízení

  • Objem chladničky má odpovídat 50 až 70 litrům na osobu v bytě.
  • Prostor chladničky využívat alespoň ze 70 procent.
  • Chladicí zařízení umístit co nejdál od zdrojů tepla. Každé chladicí zařízení je konstruováno pro určitou maximální teplotu okolí, která by nikdy neměla být překročena.
  • Normální provozní hodnoty nastavit na zhruba +5 st. C v chladničce, a -18 st. C v mrazničce. Snížení teploty o dva stupně se rovná zvýšení spotřeby energie o 15 procent.
  • Potraviny ukládat přehledně. Dlouhé hledání při otevřených dveřích znamená vyšší spotřebu energie.
  • Pravidelné odstraňovat námrazu na výparníku. Námraza silnější než 3 mm zvyšuje spotřebu téměř na dvojnásobek.
  • Těsnění dveří udržovat v čistotě, Při jeho zestárnutí a zpuchření dochází k vnikání tepla a tedy i ztrátě energie. Kontrolovat těsnost lze zavřením kousku papíru do dveří při protahování musí těsnění klást odpor.
  • Nezanedbávat údržbu a uvolněné závěry nebo závěsy dveří neprodleně opravit.
  • Zamyslet se nad volbou vhodného vnitřního vybavení (poličky, dózy aj.).
  • Vězte, že přetápění místnosti zvyšuje nejen přímé náklady na topení, ale i náklady na provoz chlazení.  

Převzato z časopisu Družstevní bydlení 8/2004

17.08.2004 | ach
  • TM vydavatelství s.r.o.

    Od ledna roku 2003 přichází TM vydavatelství s rozšířeným kompletem tématických magazínů zaměřených na nejrůznější oblasti lidské činnosti.


BYDLENI.CZ Internetový magazín o bydlení a životním stylu. Byty a reality. Katalog firem, produktů a služeb.

REDAKCE BYDLENI.CZ: Kotlářská 5, 602 00 Brno; tel.: 532 154 444; info@bydleni.cz
Provozovatel serveru: ABSTRACT s.r.o.; Kotlářská 5, 602 00 Brno; info@abstract.cz; Tel.: 532 154 444