Určitým vodítkem však jsou údaje výrobců různých zařízení, jejich vzájemné porovnání a volba typu s nejmenší provozní spotřebou. Tento způsob lze ovšem použít jen při nákupu nového vybavení, a navíc nemusí vést v praxi ke skutečnému snížení nákladů - ne všichni výrobci totiž uvádějí vzájemně porovnatelné údaje nebo častěji zdůrazňují u svého výrobku jen některé vybrané parametry. Přesto lze, bez větších dodatečných nákladů (často úplně "zadarmo"), dosáhnout i docela významných úspor.
Značnou část nákladů tvoří platby za energii. Jednou jejich, co do velikosti rozhodně nikoliv zanedbatelnou částí, je elektrická energie spotřebovaná při provozu mrazniček a chladniček. Jde totiž o velmi významné spotřebiče, které jsou v provozu prakticky neustále, tedy 24 hodin denně a 365 dní v roce. Nikdo nepochybuje, že jejich špatná funkce může mít za následek finanční ztráty a v horším případě spoustu dalších nepříjemností. Zdálo by se tedy, že zde není prakticky žádná možnost úspor. Opak je však pravdou: špatně fungující nebo nevhodně provozované chladicí zařízení mívá podstatně větší spotřebu energie než totéž zařízení, které je v pořádku. Fyzikální podstatou chladicího zařízení je transport a předávání tepelné energie. Jeho základní součást, kompresor, pracuje vlastně jako "čerpadlo", přečerpávající energii z jednoho - chlazeného - prostoru do prostoru jiného, v našem případě do okolí. (Tepelná čerpadla, dosti často v různých publikacích propagovaná, nejsou v zásadě ničím jiným, než obráceně pracující chladničkou.) Z toho ovšem vyplývají i základní a nejdůležitější podmínky pro dobrou práci takových zařízení.
Bezchybnou a ekonomickou funkci chladicího zařízení ovlivňuje významně také teplota okolí. Je to jednak ze stejných důvodů, z jakých způsobuje potíže zaprášený chladič, jednak proto, že i tou nejlepší tepelnou izolací přece jen určité množství tepla vždycky prochází. Jeho množství je tím větší, čím větší je rozdíl teplot uvnitř a vně zařízení. Tyto tepelné ztráty je pak nutno nahradit, což znamená vyšší spotřebu elektrické energie. Každé chladicí zařízení je konstruováno pro určitou maximální teplotu okolí a tato teplota by neměla být nikdy překročena. V každém případě je po všech stránkách výhodnější jeho umístění mimo dosah velkých zdrojů tepla, i když je to někdy obtížný problém. Rozhodně by se ale neměly vyskytovat tak závažné chyby, jako je třeba umístění chladničky a mrazáku hned vedle sporáku nebo postavení agregátu chladicího boxu do přístavku, kam svítí většinu dne slunce. Chyby tohoto druhu se vzápětí vymstí velkou spotřebou energie a později i zkrácením životnosti zařízení. Je třeba si uvědomit, že každé zvýšení okolní teploty o l st. Celsia přináší nárůst spotřeby energie o 6 procent. Pokud je prostor vlhký, znamená to zvýšení spotřeby o další 4 procenta. Takové zkušenosti mají většinou obyvatelé panelových domů, kde z nedostatku místa lze řešit umístění chladničky jen velmi obtížně nebo spíš vůbec ne.
Hlavní zásady úspor u chladicích zařízení
- Objem chladničky má odpovídat 50 až 70 litrům na osobu v bytě.
- Prostor chladničky využívat alespoň ze 70 procent.
- Chladicí zařízení umístit co nejdál od zdrojů tepla. Každé chladicí zařízení je konstruováno pro určitou maximální teplotu okolí, která by nikdy neměla být překročena.
- Normální provozní hodnoty nastavit na zhruba +5 st. C v chladničce, a -18 st. C v mrazničce. Snížení teploty o dva stupně se rovná zvýšení spotřeby energie o 15 procent.
- Potraviny ukládat přehledně. Dlouhé hledání při otevřených dveřích znamená vyšší spotřebu energie.
- Pravidelné odstraňovat námrazu na výparníku. Námraza silnější než 3 mm zvyšuje spotřebu téměř na dvojnásobek.
- Těsnění dveří udržovat v čistotě, Při jeho zestárnutí a zpuchření dochází k vnikání tepla a tedy i ztrátě energie. Kontrolovat těsnost lze zavřením kousku papíru do dveří při protahování musí těsnění klást odpor.
- Nezanedbávat údržbu a uvolněné závěry nebo závěsy dveří neprodleně opravit.
- Zamyslet se nad volbou vhodného vnitřního vybavení (poličky, dózy aj.).
- Vězte, že přetápění místnosti zvyšuje nejen přímé náklady na topení, ale i náklady na provoz chlazení.
Převzato z časopisu Družstevní bydlení 8/2004