5 důležitých pravd o dřevostavbách, které vás zajímají

I ti nejzarytější odpůrci dřevostaveb přiznávají, že tento typ stavby je velmi rychlý, ekologický, energeticky úsporný, velmi příjemný při užívání a uznávají i to, že dřevo jako jediný stavební materiál patří k obnovitelným zdrojům. Přesto se stále ještě tradují některé mýty, které dřevostavbám kazí pověst. Zaměřili jsme se na ty nejznámější a vyvrátili jsme je.

Definovat dřevostavbu lze nejpřesněji jako stavbu s minimálně nosnou konstrukcí z materiálů na bázi dřeva. Dnes největší boom zaznamenávají sendvičové panely v různých stupních dokončení
Lepší využití obestavěného prostoru či zastavěné plochy i více než 10% oproti jiným technologiím, či daleko příznivější parametry z hlediska udržitelného rozvoje- to jsou další argumenty, proč by měly dřevostavby získávat daleko větší podíl na trhu zejména staveb pro bydlení.

1. Dřevostavba nemá menší životnost než klasický dům

Hlavním stavebním materiálem u dřevostavby je dřevo. Pokud dáte vedle sebe cihlu a dřevěný panel, může vás napadnout otázka, který materiál vydrží déle? Zodpovězení je trošku složitější, ale lze s jistotou říci, že dobře postavená dřevostavba vydrží 100 až 150 let. Velmi záleží na kvalitě provedení stavby a tím pádem na kvalitě stavební firmy.

Dřevostavby jsou rovnocenné co do životnosti s klasickým domem. Každý stavební systém má rizikové faktory, například vodní vzlínavost je nepřítelem každého objektu, ať už je postaven ze dřeva nebo cihel.  (Na okraj: Přestože množství použitého dřeva v klasickém zděném domě není zanedbatelné, zde se otázka životnosti neřeší.)

Na nosnou konstrukci dřevostavby poskytují některé firmy celoživotní záruku. Dřevo jen nesmí přijít do trvalého styku s vodou, s vlhkostí si umí bez problémů poradit.

Dřevostavba má jednu nepopiratelnou výhodu. Modernizace dřevěného bydlení v souladu s měnícím se životním stylem nebývá náročnou, ani finančně nákladnou činností.

2. Dřevo je hořlavé. To však neznamená, že dům ze dřeva snadněji shoří

Dřevo, jako každý materiál, při určité teplotě opravdu hoří, ale technická norma konstatuje, že dřevěné konstrukce jsou požárně odolné. Zní to jako paradox, ale není to tak složité. Zuhelnatělá povrchová vrstva vznikající při požáru na nosných prvcích (trámech) totiž brání dalšímu ohoření (u objemných dřevěných kusů pronikne oheň do zhruba dvou až třícentimetrové hloubky a jeho další postup se výrazně zpomalí či zastaví, neboť povrchová vrstva zuhelnatí a brání přístupu kyslíku). Při požáru je nejnebezpečnější pro obyvatele vzplanutí interiéru, nábytku, textilu a spotřebičů. To je stejné jak u zděných domů, tak u dřevostaveb.

Dalo by se říci, že dřevo hoří předvídatelným, spočitatelným, do určité míry řiditelným způsobem. To je jeho obrovská výhoda při hašení požáru. Tuto skutečnost zahrnují všechny technické normy, podle nichž se musí dřevěné domy stavět. Moderní dřevěné konstrukce jsou velmi odolné vůči požáru. Parametry každé dřevěné budovy musí zaručit dostatečnou dobu na evakuaci lidí – vždy v řádu desítek minut. Ocelové konstrukce se hroutí naprosto náhle, neočekávaně a prakticky naráz. To hasiči dobře vědí. V USA jsou proto po 11. září v některých případech ocelové skelety budov chráněny dokonce dřevěnými obklady!

A jeden příklad nakonec. V září 2004 došlo ve Výmaru k požáru proslulé knihovny Anny Amalie. Totálně zničujícím účinkům ohně ve zděné budově zabránil strop zhotovený trámovou konstrukcí z masivního dřeva.

3. Akustika v dřevostavbě není horší než u zděného domu

I u dřevostaveb je možné dosáhnout akustického komfortu, který je určován akustickými parametry základních konstrukcí a pak detaily jejich propojení. I tady platí, že výsledek je závislý na nejslabším článku, ze kterého je celek složen (např. dveří). Díky stále se rozvíjejícím moderním materiálům si dřevostavby poradí i s akustikou.

4. Není důvod, aby se v dřevostavbě objevovala vlhkost a plíseň častěji než ve zděných stavbách

Problematika plísní v jakýchkoliv objektech je způsobena špatným návrhem, nekvalitním provedením nebo nevhodným způsobem užívání stavby. Problémy s plísněmi na stěnách odbourá především důsledná projekční příprava dřevostavby. Plísně se totiž objevují většinou z důvodu nízké povrchové teploty stěny v interiéru. U technologie konstrukčních izolovaných panelů, se tyto závady vůbec neobjevují, protože součinitel prostupu tepla obvodových stěn těchto staveb vysoce překračuje požadavky na tepelnou ochranu budov.

Dřevokazné houby a červotoči mohou pro dřevostavbu představovat nebezpečí pouze při nedostatku zkušeností při výstavbě (obvykle při výstavbě svépomocí) nebo zanedbání pravidelné údržby. Základem ochrany je zvládnutí principů tzv. „konstrukční ochrany dřeva“, které zamezují vnikání vlhkosti do konstrukce a nežádoucímu proudícímu vzduchu.

5. V dřevostavbě není problém cokoliv zavěsit či pověsit na stěnu

Tento problém není v dřevostavbě, ale v konstrukčním systému a použitých materiálech. Např. při použití desek Fermacell je tento problém eliminován úplně. Je úplně jedno, kde pověsíte skříňku, poličku, závěs, obraz atd. Musíte jen dodržovat návod na používání domu, aby nedošlo k narušení technologické konstrukce.
16.11.2015 | PR - redakce BYDLENÍ.CZ

BYDLENI.CZ Internetový magazín o bydlení a životním stylu. Byty a reality. Katalog firem, produktů a služeb.

REDAKCE BYDLENI.CZ: Kotlářská 5, 602 00 Brno; tel.: 532 154 444; info@bydleni.cz
Provozovatel serveru: ABSTRACT s.r.o.; Kotlářská 5, 602 00 Brno; info@abstract.cz; Tel.: 532 154 444